Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Robot Curiosity přistál na Marsu

Robot Curiosity přistál na Marsu

06.08.2012

Výjimečným technologickým triumfem vyvrcholil dosavadní let kosmické sondy NASA, jejímž úkolem bylo dopravit na povrch planety Mars doposud největší pojízdnou laboratoř s názvem Curiosity. Zařízení o hmotnosti asi 900 kg a velikosti menšího automobilu bylo spuštěno na povrch planety dosud nevyzkoušenou metodou: na konci 7,5 m dlouhého lana uchyceného ve spodní části létajícího jeřábu na raketový pohon.

Zdrojem elektrické energie pojízdné laboratoře je radioizotopový termoelektrický generátor. Úspěšným přistáním byl zahájen vědecký výzkum rudé planety v rámci projektu, jehož finanční náklady se vyšplhaly na 2,5 miliardy dolarů.

Řídící centrum přijímalo telemetrii z kosmické sondy se zpožděním 13,8 minuty, protože je od Marsu dělila vzdálenost 248 miliónů km. Rádiový signál o úspěšném přistání byl zachycen v pondělí 6. 8. 2012 v 7:32 SELČ.

Cílové místo přistání uvnitř kráteru Gale se nachází v blízkosti vyvýšeniny o výšce více než 5 km z navrstvené horniny, která představuje stovky tisíc až desítky miliónů roků marťanské historie – zmrazených záznamů o měnících se podmínkách na povrchu Marsu a vývoji planety.

Telemetrie z průběhu přistávacího manévru roveru Curiosity byla na Zemi předávána prostřednictvím starší sondy Mars Odyssey (start 7. 4. 2001), nacházející se na oběžné dráze kolem Marsu. Technici v řídícím středisku tak mohli se zpožděním 13,8 minuty sledovat průběh přistávacího manévru.

Výzkum dna kráteru Gale a výstup po úbočí středového vrcholku Mount Sharp v průběhu příštích dvou let bude mít za úkol zjistit, zda na Marsu existovaly či stále ještě existují podmínky pro výskyt živých organismů a pátrat po sloučeninách uhlíku, základních stavebních blocích života, jak jej známe na Zemi.

Kosmická sonda Mars Science Laboratory, která měla za úkol dopravit pojízdnou laboratoř Curiosity na povrch Marsu, byla vypuštěna z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě dne 26. 11. 2011. Před vstupem do atmosféry Marsu došlo k oddělení laboratoře Curiosity chráněné aerodynamickým krytem od přeletového stupně.

Asi 75 sekund po vstupu sondy do atmosféry Marsu dosáhla teplota ochranného tepelného štítu maximální hodnoty asi 2 100 °C. Přistávací manévr proběhl úspěšně a laboratoř Curiosity přistála v plánované oblasti planety Mars ve 3 hodiny odpoledne místního času.

Evropská sonda Mars Express (start 2. 6. 2003) pořídila topografickou mapu kráteru Gale (průměr 154 km). Fialovou barvou je vyznačen nejníže položený terén. Laboratoř Curiosity měla přistát zhruba uprostřed „fialové“ oblasti.

Související článek: Curiosity brzy přistane na Marsu.

Zdroj: http://spaceflightnow.com/mars/msl/120806landing/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz