Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Řeky na Saturnově měsíci Titan

Řeky na Saturnově měsíci Titan

26.07.2012

Hustá atmosféra Titanu bohatá na metan a dusík skrývala mnoho let před astronomy to, co leží pod ní – na povrchu měsíce. Největší měsíc Saturnu se jeví při pozorování dalekohledem jako zamlžená oranžová koule, na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě, jejichž povrch je pokryt spoustou kráterů.

V roce 2004 kosmická sonda Cassini, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu, pronikla svými přístroji vrstvou mlhy a poskytla astronomům první detailní snímky povrchu měsíce Titan. Radarové obrázky odhalily ledový terén, v němž za milióny roků vyhloubily hluboká koryta řeky s tekoucím metanem, podobně jako na Zemi řeky s tekoucí vodou rozbrázdily povrch všech kontinentů.

Snímky Titanu odhalily současný stav jeho povrchu, avšak velmi málo je toho známo o jeho geologické minulosti. Nyní vědci z MIT a University of Tennessee, Knoxville, analyzovali snímky sítě řek na Titanu a zjistili, že řeky v některých regionech způsobily kupodivu jen slabou erozi. Vědci se domnívají, že jsou dvě možná vysvětlení: buď eroze na Titanu probíhá mnohem pomaleji nebo některé další vlivy mohly zničit starší řečiště a další povrchové útvary.

Je to povrch, který by měl být erodovaný mnohem více, než pozorujeme, pokud byla říční síť aktivní delší dobu,“ říká Taylor Perron, MIT. „To evokuje některé zajímavé otázky na téma, co se dělo na povrchu Titanu během poslední miliardy roků.“

V porovnání s většinou měsíců ve Sluneční soustavě je povrch Titanu relativně hladký, s malým počtem kráterů. Stáří Titanu je kolem 4 miliard roků, je tedy přibližně stejně starý jako ostatní tělesa Sluneční soustavy. Avšak soudě podle počtu kráterů se dá odhadnout, že jeho povrch je mnohem mladší – něco mezi 100 milióny a jednou miliardou roků.

Jak můžeme vysvětlit tento malý počet kráterů? Taylor Perron se domnívá, že odpověď může být podobná tomu, co se děje na Zemi.

Na Zemi nemáme příliš mnoho impaktních kráterů,“ říká Taylor Perron. „Bylo jich doposud objeveno pouze něco přes 150. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že zemské kontinenty jsou odjakživa značně erodované nebo pokryté sedimenty. To může být rovněž případ Titanu.“

Například pohyby tektonických desek, erupce vulkánů, postup ledovců a síť říčních koryt, to jsou někteří z činitelů měnících povrch Země v průběhu miliard roků. Avšak na Titanu podobné procesy – vzedmutí tektonických desek, kryovulkanismus, eroze a sedimenty v korytech řek – mohou rovněž fungovat.

Identifikace, které z těchto geologických jevů modifikovaly povrch Titanu nejvíce, je výzvou k řešení. Snímky pořízené kosmickou sondou Cassini, podobně jako při leteckém snímkování, avšak s mnohem menším rozlišením, zobrazují při pohledu z ptačí perspektivy plochý terén, neposkytují však téměř žádné informace o vyvýšených oblastech či naopak o sníženém terénu.

Obrázek ze sondy Cassini v úvodu článku zachycuje síť řek vlévajících se do jezer v severní polární oblasti Titanu.

Zdroj: http://spaceref.com/titan/river-networks-on-titan.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz