Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V tomto roce (2018) se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Putující hvězda

Putující hvězda

22.04.2008

ESO 009/08 tisková zpráva

Astronomové „naslouchali“ hvězdě s exoplanetou a nalezli místo jejího zrození.

Podrobné studium „vyzvánění“ hvězdy s exoplanetou ukázalo, že hvězda započala své putování ve hvězdokupě Hyády. K pozorování byl použit 3,6 metrový dalekohled ESO. Objev má dopad na pochopení procesu, jak vznikají planety a chápání dynamiky naší Galaxie.

Pozorovaná žlutooranžová hvězda Iota Horologii je od nás vzdálena 56 světelných let a nachází se v souhvězdí Horologium (Hodiny). Je členem tzv. „proudu Hyád“, který se skládá z hvězd, pohybujících se ve stejném směru. Již dříve astronomové při použití dalekohledů ESO ukázali, že okolo hvězdy obíhá planeta, která je dvakrát větší než náš Jupiter s oběžnou dobou 320 dní (ESO 12/99).

Dodneška však nebylo možné získat přesnou charakteristiku hvězdy a tím vystopovat její původ. Tým astronomů, vedený Sylvií Vauclair z univerzity v Toulose ve Francii využil k tomuto účelu metody astroseismologie. „Podobně jako geologové sledují při studiu Země seismické vlny a jejich průchod zemí, můžeme i my studovat zvukové vlny, procházející hvězdou. Hvězda je v jistém smyslu kulatým zvonem,“ říká Vauclair.

„Vyzvánění“ takového obřího hudebního nástroje k nám přináší spoustu informací o fyzikálních podmínkách, panujících v nitru hvězdy. K „poslouchání“ hudby astronomové použili to nejlepší, co měli k dispozici. Pozorování začalo v listopadu 2006, kdy byl do práce zapojen nejmodernější spektrometr světa HARPS, umístěný na La Silla na 3,6 metrovém dalekohledu.

Pozorování trvalo nepřetržitě osm nocí. V získaných datech lze rozpoznat celkem 26 tónů. Většina z nich odpovídá akustickým vlnám s periodou kmitu 6,5 minuty. Pomocí získaných dat si astronomové udělali přesný obrázek o hvězdě Iota Horologii. Má teplotu 6150 K, hmotnost 1,25 násobku hmotnosti Slunce a její stáří je 625 miliónů roků. Navíc se ve hvězdě nachází asi o 50 % více kovů než na Slunci. „Takovéto výsledky ukazují, ve spojení s tak dokonalým přístrojem jako je HARPS, sílu astroseismologie, říká Vauclair. „Rovněž nemůže být náhoda, že má Iota Horologii stejné zastoupení kovů a stáří, jako hvězdokupa Hyády.“

Otevřenou hvězdokupu Hyády můžeme nalézt na severní obloze v souhvězdí Taurus (Býk). Toto seskupení hvězd je od nás vzdáleno 151 světelných let a obsahuje hvězdy staré 625 miliónů roků. Hvězda Iota Horologii musela vzniknout uvnitř Hyád a potom se musela pomalu přesunout na současnou pozici na obloze. Nachází se dnes rovných 130 světelných let od svého rodiště. Výsledky pozorování vysvětlují, jak hvězdy putují po galaktických dálnicích Mléčné dráhy. Zároveň se tím vysvětluje, že množství kovů ve hvězdě má svůj původ v zárodečném prachoplynném oblaku a nikoliv v pohlcování planetárního materiálu. „Analogie k otázce, co bylo dříve, jestli vejce nebo slepice, tedy jestli má hvězda planety, protože je bohatá na kovy, nebo nejdříve okolo ní vznikly planety, které následně spolykala, je tak zodpovězena,“ dodává Vauclair.

 

Multimedia: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/phot-09-08.html

Zdroj: http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2008/pr-09-08.html

autor: Tomáš Mohler


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje