Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Prosévání prachu v pásu Oriona

Prosévání prachu v pásu Oriona

02.05.2012

ESO 019/12 tisková zpráva

Nový snímek oblasti obklopující reflexní mlhovinu M 78 ležící severně od pásu Oriona ukazuje oblaka kosmického prachu, která se táhnou mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování byla provedena pomocí dalekohledu APEX (Atacama Pathfinder Experiment) [1], který sleduje tepelné záření zrnek mezihvězdného prachu. To astronomům umožňuje nahlížet do míst, kde vznikají nové hvězdy.

Prach, ležící na povrchu a skrývající krásu nějakého objektu, nám může být i nepříjemný. Ale v případě tohoto snímku mlhoviny M 78 a jejího okolí, který odhaluje vyzařování zrnek kosmického prachu na submilimetrových vlnových délkách, ukazuje, že prach může být také zajímavý. Pro astronomy je totiž velmi důležitý, neboť hustá prachoplynná oblaka jsou místem zrodu nových hvězd.

Uprostřed tohoto záběru se nachází mlhovina M 78, která je také známa pod označením NGC 2068. Jedná o tzv. reflexní mlhovinu, což znamená, že ve viditelném světle pozorujeme namodralé záření hvězd odražené od prachových částic v oblacích mlhoviny. Pozorování dalekohledem APEX (oranžová) jsou na obrázku proložena přes snímek ve viditelném světle. Jelikož APEX zkoumá vesmír na submilimetrových vlnových délkách, odhaluje jemný svit hustých a chladných prachových shluků, z nichž některé jsou chladnější než -250 °C. Ve viditelném světle tyto prachové shluky vypadají tmavé, jsou neprůhledné a zakrývají objekty v pozadí. To je také důvod, proč jsou dalekohledy jako je APEX důležité pro výzkum prachových oblaků, ve kterých hvězdy vznikají.

Jeden z filamentů pozorovaných přístrojem APEX vypadá ve viditelném světle jako tmavý pás, táhnoucí se přes M 78. To znamená, že tento hustý prachový oblak se nachází před reflexní částí mlhoviny a zastiňuje její světlo. Další nápadná oblast zářícího plynu se překrývá s viditelným světlem mlhoviny v její dolní části. Chybějící temný prachový pás na snímku ve viditelném světle znamená, že tento region s vysokou koncentrací prachových částic se ve skutečnosti nachází v pozadí za reflexní mlhovinou.

Pozorování těchto oblaků také odhalila plyn proudící vysokou rychlostí ven z některých shluků. Tyto proudy jsou vyvrhovány z polárních oblastí mladých hvězd při jejich vzniku z okolního materiálu. Přítomnost těchto útvarů je jasnou známkou vzniku hvězd uvnitř těchto shluků.

V horní části snímku se nachází ještě jedna reflexní mlhovina: NGC 2071. Zatímco centrální oblasti zachycené na tomto záběru obsahují pouze hvězdy s nízkou hmotností, v NGC 2071 nalezneme masivnější hvězdy. Odhaduje se, ze jsou až 5krát hmotnější než Slunce. Nacházejí se v nejjasnější části mlhoviny na oranžovém záběru pořízeném přístrojem APEX.

Pozorování přístrojem APEX, která byla použita k vytvoření tohoto kombinovaného snímku, vedli Thomas Stanke (ESO), Tom Megeath (University of Toledo, USA) a Amy Stutz (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo). Další informace o této oblasti a jejím vzhledu ve viditelném světle, včetně nedávno objevené a rychle se měnící McNeilovy mlhoviny, najdete ve zprávě eso1105.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Projekt APEX je realizován ve spolupráci Max Planck Institute for Radio Astronomy (MPIfR), Onsala Space Observatory (OSO) a ESO, provoz dalekohledu na planině Chajnantor zajišťuje ESO. APEX je prototypem zařízení pro submilimetrový dalekohled příští generace ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), který je ve výstavbě a bude provozován na stejném místě.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

  • informace o teleskopu APEX
  • snímky teleskopu APEX

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Thomas Stanke; ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6116; Email: tstanke@eso.org

Douglas Pierce-Price; ESO ALMA/APEX Public Information Officer; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1219. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz