Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Příbuzní Pluta jako vetřelci v pásu asteroidů

Příbuzní Pluta jako vetřelci v pásu asteroidů

20.07.2009

Mezi milióny objektů hlavního pásu asteroidů ve Sluneční soustavě mohou být vetřelci z prostoru za planetou Neptun, kteří byli vymrštěni na jejich současné dráhy v období dávné migrace obřích planet. Vyplývá to z nových počítačových simulací.

Hlavní pás planetek ve Sluneční soustavě je různorodá směs těles, která obíhají v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Tyto planetky, jak se všeobecně předpokládá, vznikly blízko svých současných poloh, takže jejich složení může odrážet původní rozložení plynu a prachu kolem Slunce, z kterého se nakonec vytvořila pevná tělesa.

Astronomové oprávněně přijímali fakt, že tělesa, která zde vidíme, zde také vznikla,“ říká Hal Levison (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado). Avšak Levison a další vědci mají podezření, že zhruba 20 % těles v pásu asteroidů mohou být kometám podobné objekty, které se vytvořily v chladném prostředí za drahou planety Neptun.

Rozptýlená tělesa

Na základě nových počítačových simulací vědci prověřovali teorii označovanou jako „Nice model“ („dobrý model“), která předpokládá, že planety Uran a Neptun vznikly mnohem blíže Slunci, než se nacházejí dnes a byly obklopeny rozsáhlým diskem zbytků materiálu z doby vzniku planet (tzv. planetesimálami). Tento model byl navržen asi před 4 roky.

Podle tohoto modelu planety Jupiter a Saturn vstoupily do „orbitálního tance“ přibližně 700 miliónů roků po vzniku Sluneční soustavy. Jejich gravitace pak nasměrovala Urana a Neptuna do oblasti disku, tvořeného planetesimálami, kde jako bowlingové koule způsobily, že se drobné objekty rozletěly do různých stran jako kuželky.

Dřívější simulace sledovaly dráhy těchto planetesimál a ukázaly, že se vzdalují a vytvářejí tzv. Kuiperův pás ledových těles v místě, kde se nachází Pluto. Jiné představují vzdálené měsíce Jupiteru a Saturnu. Další pak tzv. Trojany, tj. asteroidy, které obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako Jupiter, avšak jsou shromážděny ve dvou oblastech před a za planetou (v tzv. Lagrangeových libračních bodech).

Vnější část prstence

Nové počítačové simulace „nahánějí“ planetesimály do oblastí kolem Jupiteru a Saturnu. Jak se planety pohybují, objevuje se mnoho planetek, které jsou zachyceny jako tzv. asteroidy typu Hilda, což je skupina těles na vnějším okraji hlavního pásu planetek. Kolem Slunce oběhnou třikrát během dvou oběhů planety Jupiter. Zatímco některé z těchto objektů se staly tělesy rodiny planetky Hilda či Trojany, většina z těchto zachycených těles se usadila ve vnějších oblastech hlavního pásu planetek.

Podle jedné ze základních teorií je hlavní pás planetek jakýmsi pozůstatkem procesů formování planet v mladé Sluneční soustavě. Předpokládá se, že rozdílné chemické složení těles v pásu asteroidů (například led a složitější molekuly, s kterými se setkáváme především na vnějším okraji hlavního pásu) souvisí se složením protoplanetárního disku, z kterého se jednotlivá tělesa zformovala. Výsledky nových simulací ukazují, že tyto předpoklady nemusí být úplně správné.

Částečná simulace

Avšak jestliže tato vnější ledová tělesa jsou přistěhovalci, to by znamenalo, že všechna tělesa v hlavním pásu planetek nevznikla na svých současných místech. „To nám říká, že naše předpoklady nemusí být nezbytně správné,“ říká Levison.

Při použití tohoto modelu astronomové popsali pohyb velmi malých těles v mladé Sluneční soustavě. Výsledkem bylo zjištění, že vliv změny drah planet Uran a Neptun na oběžné dráhy malých těles měl za následek vyvržení části objektů z oblasti, kde nyní obíhá trpasličí planeta Pluto, tj. z oblasti nazvané Kuiperův pás. Hlavní pás planetek tak byl „osídlen“ dávnými sourozenci Pluta.

Tyto nové výsledky počítačového modelování nebyly přijaty vědeckou komunitou zrovna nadšeně. Mnozí astronomové namítají, že pokud jsou výsledky simulací správné, pak bude nutné současné teorie vzniku Sluneční soustavy přepracovat. Namítají především, že v rámci modelování nebyly prověřeny procesy, které nasměrovaly planetesimály do vnitřních oblastí planetární soustavy. Uvedených 20 % „vetřelců“ v hlavním pásu asteroidů může být značně nadhodnoceno.

Například Renu Malhotra (University of Arizona, Tucson) říká, že není přesvědčena o odhadu, že 20 % planetek v hlavním pásu pochází z vnějších oblastí Sluneční soustavy. Je to proto, že nová studie nemodeluje procesy, které nasměrovaly planetesimály pryč z jejich původních drah – pouze nějakým způsobem poslala tělesa z vnějších oblastí dovnitř Sluneční soustavy, kde byly zachyceny.

Není zřejmé, nakolik je to statisticky pravděpodobné,“ říká Renu Malhotra. Nejjednodušší hypotéza je, uvádí Malhotra, že většina planetek hlavního pásu asteroidů jsou jeho původní „obyvatelé“.

Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn17472-plutos-kin-may-have-invaded-asteroid-belt.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz