Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Přece jen tekoucí voda na Marsu?

Přece jen tekoucí voda na Marsu?

24.08.2011

Předpoklad suché krajiny na Marsu bude nutno na základě nových fotografií změnit. Tmavé pruhy, které se zde objevují v období místního léta a které mizí s příchodem zimy, mohou s velkou pravděpodobností signalizovat tekoucí vodu jen nehluboko pod povrchem planety.

Nenadálé vytvoření pruhů na svažujícím se terénu může být spíše přisouzeno nynější tekoucí vodě, ačkoliv o jejich původu se dlouho a stále diskutuje. Světlé pruhy byly spatřeny na příkrých svazích – a to na fotografiích pořízených před několika roky sondou NASA s názvem Mars Global Observer (MGO). Sezónní tmavé pruhy byly objeveny v severních polárních oblastech planety.

Kapalná voda tekoucí po svahu může vysvětlit oba typy pozorovaných úkazů, avšak viníkem mohou být rovněž laviny prachu nebo písku.

Nedávné nové snímky odhalily doposud neznámý druh sezónních tmavých pruhů na jižní polokouli Marsu, s charakteristickým vzhledem v podobě „vázanky“ vytvořené proudem tekoucí vody.

Slaná nemrznoucí směs

Tým vědců, jehož vedoucím je Alfred McEwen (University of Arizona, Tucson), objevil na fotografiích pořízených sondou NASA s názvem Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) svahy, na nichž se tmavé pruhy objevují každé léto a vždycky s nástupem zimy zmizí.

Byly pozorovány především na svazích ve středních šířkách jižní polokoule, nicméně některé byly rovněž spatřeny v blízkosti rovníku.

Protože se tmavé pruhy objevily v létě, kdy je povrch Marsu teplejší, jednou z možností je, že jsou důsledkem tání podpovrchového ledu a vzniklá voda pak stéká po svazích dolů. Vědci se domnívají, že se kapalná voda může nacházet pod povrchem, protože pokud by byla na povrchu, sonda MRO by pravděpodobně vystopovala její přítomnost.

Některé z tmavých pruhů vznikaly za velmi nízké teploty kolem -23 °C, což je poměrně hodně pod bodem tuhnutí čisté vody. Avšak slaná voda může zůstat v kapalném stavu i za takovýchto teplot, čímž by se dala vysvětlit přítomnost pozorovaných tmavých pruhů.

Přemísťování prachových zrnek

Výzkumníci se domnívají, že slaná voda tekoucí těsně pod povrchem může unášet zrníčka prachu na povrchu planety, což způsobuje vytváření tmavých pruhů. Nicméně vysvětlení není absolutní – zatím není jasné, proč tyto pruhy následně mizí po nástupu studeného počasí.

Nejlepší vysvětlení, které doposud máme pro tato pozorování, jsou vytvářející se proudy slané vody, ačkoliv i tuto představu bude nutno ověřit dalšími výzkumy,“ říká Alfred McEwen.

Sezónní pruhy, které tým astronomů označuje jako periodické svažující se linie, se často vyskytují v oblastech bez přítomnosti prachu, tudíž výskyt prachových lavin je zde velmi málo pravděpodobný.

Tyto pruhy se však vyskytují ve shodných oblastech jižní polokoule – mezi 30. a 60. stupněm jižní šířky – kde byla existence skrytého podpovrchového ledu již dříve potvrzena, a to včetně objevu skrytých ledovců pod povrchovou horninou.

Podpora pro existenci života?

Tyto ledové depozity se zde vytvořily jako důsledek ukládání sněhu ve středních šířkách planety Mars v důsledku minulých klimatických změn.

Podpovrchový led obohacený o přítomnost soli může v teplejších obdobích částečně roztát a vzniklá kapalina může na krátkou vzdálenost téci ze svahu,“ říká Phil Christensen of Arizona State University, Tempe, který se nepodílel na tomto výzkumu. V některých oblastech bylo zjištěno více než 1000 jednotlivých tmavých pruhů o délce až 200 m.

Korelace mezi známými depozity ledu a sněhu se zdá být velice ostrá,“ dodává James Head, Brown University in Providence, Rhode Island, který rovněž na uvedeném výzkumu nespolupracoval.

Zjištění faktu, že se na povrchu Marsu může nacházet kapalná voda i v současné době, zvyšuje pravděpodobnost, že zde život mohl existovat. Udržování kapalné vody při velmi nízkých teplotách však vyžaduje velmi slanou vodu, ve které život, jak víme, bude mít velmi těžké podmínky pro přežití.

Avšak astronomové tuto možnost nevylučují. „Tento objev je velmi vzrušující, protože to je naše první příležitost spatřit prostředí na Marsu, které by mohlo umožnit podporu aktivním biologickým procesům,“ říká Lisa Pratt, Indiana University in Bloomington, která se také na zmiňovaném výzkumu nepodílela.

Sekvenci několika obrázků s výskytem tmavých pruhů v různých časových obdobích najdete na tomto odkaze.

Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn20769-dark-streaks-on-mars-bolster-case-for-liquid-water.html a http://astronomynow.com/news/n1108/04mars/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz