Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Prachový disk galaxie NGC 247

Prachový disk galaxie NGC 247

02.03.2011

ESO 007/11 tisková zpráva

Snímek galaxie NGC 247, získaný pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile, odhaluje jemné detaily nejen této spirální galaxie viděné téměř zboku, ale i řadu objektů v pozadí. Právě sklon této nápadné galaxie vůči pozorovateli může podle astronomů za to, že její vzdálenost byla v minulosti výrazně přehodnocována.

Spirální galaxie NGC 247 patří k nejbližším objektům svého druhu na jižní obloze. Na tomto záběru získaném pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile je možné v galaxii rozlišit jednotlivé hvězdy. V neuspořádaných spirálních ramenech této galaxie nalezneme také řadu zářivě červených vodíkových oblaků, které označují oblasti s právě probíhající hvězdotvorbou. 

NGC 247 patří do skupiny galaxií v souhvězdí Sochaře, jejímž hlavním a největším členem je velká spirální galaxie NGC 253, známá jako ‘Sculptor Galaxy’ (eso0902 nebo eso1025). Tato skupina je nejbližším sousedem Místní skupiny galaxií (jejímž členem je také naše Galaxie). Určit však přesnou vzájemnou vzdálenost skupin je velký oříšek i pro současnou astronomii.   

K měření vzdáleností blízkých galaxií astronomové používají proměnné hvězdy cefeidy, které plní úlohu jakýchsi kosmických milníků. Cefeidy jsou vysoce svítivé hvězdy měnící v pravidelném cyklu svoji jasnost. Doba, za jakou hvězda vzplane a opět pohasne, je v lineárním vztahu k její skutečné jasnosti. Změříme-li tedy relativní jasnost hvězdy na obloze, lze ji podle této formule velmi jednoduše přepočítat na vzdálenost. Naneštěstí tato metoda není úplně přímočará, v současnosti se zdá, že známý vztah perioda-svítivost také závisí na složení konkrétní cefeidy.  

Dalším problémem je fakt, že část záření produkovaného cefeidou může být pohlcena prachem na cestě paprsků k Zemi. Díky tomu se hvězda zdá slabší, a tedy vzdálenější, než ve skutečnosti je. V případě galaxie NGC 247 je tento problém obzvlášť významný, neboť při vysokém sklonu galaktického disku je velmi pravděpodobné, že paprsky procházejí jeho prachovými oblaky. 
 
V rámci projektu Araucaria [1] se astronomové snaží odhalit jednotlivé faktory ovlivňující naši schopnost přesně stanovit vzdálenost těchto kosmických milníků. Členové týmu již publikovali práci oznamující, že NGC 247 se nachází ve vzdálenosti jen 11 milionů světelných let od nás, což je o 1 milion světelných let blíže, než se doposud soudilo.

Kromě dominantní galaxie NGC 247 je v pozadí možné spatřit celou řadu dalších. V pravé horní části obrázku je to hned trojice nápadných spirál v jedné řadě. Dalších, mnohem slabších a vzdálenějších galaxií bychom napočítali desítky; některé dokonce prosvítají přes disk NGC 247.
 
Tento barevný snímek byl vytvořen z velkého počtu jednotlivých černobílých záběrů, pořízených v uplynulých několika letech přes modrý, žlutozelený a červený filtr. Navíc byly do červeného kanálu obrázku přidány další expozice přes čtvrtý filtr izolující záření vodíku. Celkový expoziční čas pro jednotlivé filtry byl 20 hodin, 19 hodin, 25 minut a 35 minut.  

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Projekt Araucaria je spoluprací astronomů z Chile, USA a Evropy. Data pro tento projekt poskytuje dalekohled ESO/VLT.

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz