Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pozorujte prach z Halleyovy komety – Eta Aquaridy

Pozorujte prach z Halleyovy komety – Eta Aquaridy

05.05.2015

Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i několik dní před a po maximu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Pozorování však letos bude rušit svit Měsíce, který je těsně po úplňku.  

Maximum tedy nastává letos 6. 5. ráno. Maximum roje však není ostré, můžou se proto vyskytnout i další menší maxima v dvou nocích po maximu. Aktivita roje se mění v periodě 12 let. Pravděpodobně se nebude opakovat vysoká aktivita z roku 2013 (tehdy bylo pozorováno 130 meteorů za hodinu), jelikož minulý rok bylo maximum bez zvláštností.

 

Prach z nejznámější komety

Jedná se o kometu 1P/Halley, která je vidět každých 75−76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061. Meteory, které pozorujeme na Zemi jsou tedy částice z prachové stopy komety. Země prochází její dráhou každoročně v pozdním dubnu a také v říjnu. Prvním rojem jsou tedy Eta Aquaridy a druhým Orionidy s maximem kolem 21. října.

 

Radiant roje

Radiant roje je v souhvězdí Vodnáře. Je škoda, že poloha radiantu v tomto souhvězdí na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, radiant stoupá totiž jen nízko nad obzor. Proto je také tento roj viditelný hlavně z jižní polokoule, kde jsou pro něj mnohem výhodnější podmínky a jeho frekvence je zde mnohem vyšší. Můžeme zde spatřit až 40 meteorů za hodinu.

Je známé, že název roje je odvozen od souhvězdí, ze kterého meteory jakoby vylétají. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů, a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant η-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy η Aqr.

 

 

Dráhy meteoroidů η-Aquarid databáze EDMOND

Díky databázi drah EDMOND víme o tomto roji stále nové informace. Ve stávající databázi (verze 5.02), spojené s databází SONOTACO (Japonsko) bylo nalezeno 2373 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji η-Aquarid.

Přiřazení jednotlivých členů meteorického roje bylo provedeno z databáze, která obsahuje v současné době 332 886 vícestaničních drah všech meteorických rojů a také sporadických meteorů. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 46,4° (7. 5.) s poloměrem maxima 3,4° (tedy zhruba 3,4 dne) a poloha radiantu (RA/DEC) 338,4 ± 2,5°/−0,7 ± 1,3°.

Radiant tohoto meteorického roje je tedy poměrně dobře definovaný a jeho rozměr odpovídá vysoké geocentrické rychlosti meteorů roje, maximum má pak dlouhou dobu trvání, což odpovídá našim znalostem o tomto roji, který poskytuje, stejně jako Orionidy, četná vedlejší maxima.

Průměrná rychlost η-Aquarid byla stanovena na 65,6 ± 0,8 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat, což je způsobeno retrográdními dráhami. Střední dráha proudu η-Aquarid má velkou poloosu (a) 10,8 AU, perihelium (q) 0,6 AU, excentricitu (e) 0,9 a sklon (i) střední dráhy je 163,6 stupně.

 

Zdroj:

EDMOND v5.02

http://meteorshowersonline.com/lyrids.html

http://www.imo.net/calendar/2014

http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf


autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz