Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pozorování proměnných hvězd – září – říjen 2012

Pozorování proměnných hvězd – září – říjen 2012

01.11.2012

23. září 2012 jsem namířil jeden z dalekohledů také do oblasti proměnné hvězdy V 995 Cyg. Tato hvězda má zajímavý průběh O-C diagramu, který nasvědčuje relativně rychlému prodlužování periody. Lineární část křivky O-C diagramu  v pravé části obrázku 1  odpovídá CCD fotometrii od roku 1998 po současnost.
Jako proměnná hvězda byla objevena v roce 1928 a její objev byl publikován v časopise Astronomische Nachrichten 235 (1929) H. Schnellerem. Teprve v srpnu roku 1963 udává W. Strohmeier její upřesněnou polohu, spektrální třídu B8 a amplitudou změn jasnosti 1,7 magnitudy. Tyto informace získal z měření bamberských fotografických desek a určil i následující elementy – základní minimum JD 2 426 352,25 a periodu 3,556275 dne. Další informace o této proměnné hvězdě pochází z práce E. Buddinga z roku 1984, který sestavil katalog 414-ti klasických zákrytových dvojhvězd typu Algol a publikoval v Bulletinu information du centre de donnes stellaries. Další práce do roku 2012 se věnují pouze výsledkům fotometrie. Pro tuto hvězdu zatím neexistuje podrobnější analýza.
O něco později jsem zjistil, že V 995 Cyg je v zorném poli fotometrické družice Kepler, jejímž hlavním cílem je vyhledávání exasolárních planet. Tudíž pro tuto hvězdu existuje kontinuální fotometrie, jak to dokladuje i obrázek 2. Z tohoto důvodu není potřeba tuto hvězdu v současné době pozorovat, přesnost a hustota dat z družice Kepler je drtivá.
Překvapením však bylo, že v blízkosti V 995 Cyg jsem při fotometrii všech snímků nalezl ještě dvě proměnné hvězdy. Tu první jsem identifikoval jako již známou proměnnou hvězdu pod označením ASAS J 194908+4607,1. Byla objevena v roce 2008 v rámci programu vyhledávání proměnných hvězd v zorném poli plánované družice Kepler. Jedná se o zákrytovou dvojhvězdu s periodou 0,536649 dne v rozsahu změn jasnosti 12,48 – 12,95 magnitudy ve filtru V. Na obrázku 3 je vykreslena kontinuální fotometrie pro tuto hvězdu taktéž z družice Kepler.
Podobný výsledek jsem očekával v druhém případě. Ovšem k mému překvapení v žádném katalogu hvězda s označením UNA 1350-11102780 nebyla uvedena jako proměnná. I po konzultacích s kolegy se nepodařilo dohledat nějaké podrobnější informace. Je tedy pravděpodobné, že tato oblast uniká pozornosti družice Kepler díky rozložení CCD čipů v přístroji. Proto jsem tuto hvězdu zařadil do katalogu nových proměnných hvězd vedený na stránkách Sekce proměnných hvězd a exoplanet pod označením Cze V 437.  Na obrázku 4 je fázová křivka pro předběžnou periodu 0,29722 dne se základním maximem Mo=2456204,322. Hvězda Cze V 437 má v maximu má jasnost 15,0 magnitudy a amplitudou změn jasnosti 0,6 magnitudy.  Pravděpodobně se bude jednat o těsnou zákrytovou dvojhvězdu typu W UMa. Pro přesnější určení parametrů bude potřeba pořídit další pozorování.

 

Obrázek 1: O-C diagram zákrytové proměnné hvězdy V 995 Cyg. Lineární část křivky O-C diagramu  v pravé části obrázku odpovídá CCD fotometrii od roku 1998 po současnost.

 

Obrázek 2: Světelná křivka pro hvězdu V 995 Cyg pořízená družicí Kepler v době mezi 12.5. až 9.9. 2009 (levá část). Fázová křivka z napozorovaných dat je v pravé části obrázku. Obrázek byl převzat z práce R.W. Slawson et al., 2011, arXiv:1103.1659v1 [astro-ph.SR] (Light curve)

 


Obrázek 3: Světelná křivka pro hvězdu 2MASS J 19490812 + 4607050 pořízená družicí Kepler v době mezi 12.5. až 9.9. 2009 (levá část). Díky periodě 0,5 dne na tomto obrázku v daném rozlišení světelné křivky splývají. Fázová křivka z napozorovaných dat je v pravé části obrázku. Obrázek byl převzat z práce R.W. Slawson et al., 2011, arXiv:1103.1659v1 [astro-ph.SR] (Light curve)

 

Obrázek 4: Fázová křivka Cze V 437 pro předběžnou periodu 0,29722 dne se základním maximem Mo=2456204,322. Hvězda Cze V 437 má v maximu má jasnost 15,0 magnitudy a amplitudu změn jasnosti 0,6 magnitudy. 

 

Obrázek 5: Poloha proměnných hvězd na CCD snímku pořízeném 3.10.2012 na hvězdárně ve Valašském Meziříčí, který byl pořízen dalekohledem Celestron 355/2460 mm a CCD kamerou G2 1600.

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz