Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Posviťme si na kostru vesmíru

Posviťme si na kostru vesmíru

04.11.2009

ESO 041/09 tisková zpráva

Astronomové nalezli stopy dosud neznámého gigantického uskupení galaxií, jenž se nachází bezmála 7 miliard světelných let od nás. Objev byl umožněn pouze díky spojení dvou nejvýkonnějších dalekohledů světa. Jedná se o první pozorování takto významné struktury ve vzdáleném vesmíru, které poskytne detailnější pohled na kosmickou pavučinu a její vznik.

Hmota ve vesmíru není rozložena rovnoměrně,“ říká Masayuki Tanaka z ESO, vedoucí této nové studie. „V našem kosmickém okolí hvězdy tvoří galaxie a galaxie samy se obvykle shlukují do skupin a kup. Většina uznávaných kosmologických teorií předpovídá, že hmota se ve velkých měřítcích dále seskupuje a vytváří takzvanou 'kosmickou pavučinu', ve které se galaxie shlukují ve vlákna. Ta se táhnou mezi obrovskými dutinami prázdného prostoru bez svítící hmoty.“    

Vlákna mohou být až miliony světelných let dlouhá a tvoří kostru vesmíru - jednotlivé galaxie se nacházejí v blízkosti vláken a v místech, kde se vlákna protínají, najdeme ohromné galaktické kupy, které zde jako obrovští pavouci čekají na to, aby pozřely další hmotu. Astronomové se potýkají s otázkou, jak tyto útvary vznikají. Ačkoliv vláknitá struktura je pozorována relativně nedaleko od nás, důkazy o její existenci ve velkých vzdálenostech dosud chyběly.  

Na snímcích okolí vzdálené galaktické kupy, pořízených již dříve, objevil tým pod vedením Tanaky neznámou strukturu. Nyní použili k jejímu detailnímu průzkumu dva z velkých pozemních dalekohledů a podařilo se jim změřit vzdálenosti jednotlivých galaxií v kupě. Tím získali trojrozměrnou představu o jejich rozmístnění v prostoru. Potřebná spektroskopická pozorování byla provedena zařízením VIMOS na dalekohledu ESO/VLT a FOCAS na dalekohledu Subaru (National Astronomical Observatory of Japan; Japonská národní astronomická observatoř). 
 
Na základě těchto a dalších pozorování byli astronomové schopni provést takřka demografickou studii této kupy. Identifikovali desítky menších skupin galaxií, které obklopují centrum kupy. Jejich typická hmotnost desetkrát převyšuje hmotnost naší Galaxie, ale někteří členové 'váží' ve stejném srovnání i tisíckrát více. Na základě tohoto měření tým odhadl, že spodní hranice celkové hmotnosti kupy se pohybuje kolem 10 000 násobků hmotnosti Galaxie. Některé ze shluků musí čelit fatálnímu gravitačnímu působení kupy a jsou na dobré cestě stát se její součástí.    

Je to poprvé, co byla pozorována takto bohatá a významná struktura ve vzdáleném vesmíru,“ říká Tanaka. „Nyní můžeme přejít od ‚demografie k sociologii‘ a zkoumat, jakým způsobem závisí vlastnosti jednotlivých galaxií na jejich okolí, a to vše v době, kdy vesmír byl o třetinu mladší než dnes.
 
Pozorované vlákno se nachází asi 6,7 milionu světelných let daleko a táhne se v délce 60 milionů světelných let. Pravděpodobně je však součástí ještě větší struktury za hranicí dosud zkoumaného pole. Další pozorování jsou však již v plánu a průzkum velikosti útvaru bude pokračovat.  

 

Zdroj

 

Více informací

Výsledky výzkumu byly prezentovány v článku publikovaném v časopise Astronomy & Astrophysics (Letters) pod názvem The spectroscopically confirmed huge cosmic structure at z = 0.55 autorů Tanaka a kol.
 
Složení týmu: Masayuki Tanaka (ESO), Alexis Finoguenov (Max-Planck-Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Germany and University of Maryland, Baltimore, USA), Tadayuki Kodama (National Astronomical Observatory of Japan, Tokyo, Japan), Yusei Koyama (Department of Astronomy, University of Tokyo, Japan), Ben Maughan (H.H. Wills Physics Laboratory, University of Bristol, UK) a Fumiaki Nakata (Subaru Telescope, National Astronomical Observatory of Japan).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Masayuki Tanaka; ESO, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6498; E-mail: mtanaka (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

 

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz