Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Portrét super-exotické super-Země

Portrét super-exotické super-Země

03.05.2011

Mezinárodní tým astronomů odhalil detaily „super-exotické“ exoplanety, která by se mohla podobat na planetu Pandora z filmu Avatar. Planeta pojmenovaná 55 Cancri e má o 60 % větší průměr než Země, avšak je 8krát hmotnější. Dvakrát vyšší hustota než u Země – téměř tak hustá jako olovo – to je nejhustější známá pevná planeta, jak prohlásili členové týmu astronomů z Massachusetts Institute of Technology (MIT), University of British Columbia (UBC), Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics a University of California at Santa Cruz (UCSC).

Mateřská hvězda planety je ve skutečnosti součástí dvojhvězdy. Tento žlutý trpaslík 55 Cancri A (jako hlavní složka dvojhvězdy) krouží kolem společného těžiště s červeným trpaslíkem 55 Cancri B, přičemž je dělí vzdálenost 1000 astronomických jednotek.

Vědci na základě pozorování kanadské astronomické družice MOST (Microvariability & Oscillations of Stars) představili 28. 4. 2011 práci, která je připravena k publikování v časopise Astrophysical Journal Letters. Astronomickou družici MOST navrhla a vypustila Kanadská kosmická agentura CSA (Canadian Space Agency).

Exoplaneta 55 Cancri e obíhá kolem mateřské hvězdy 55 Cancri A vzdálené od Země 41 světelných roků, a to tak blízko jejího povrchu, že jeden oběh vykoná za dobu kratší než 18 hodin (což je délka místního „roku“). Všech 5 známých exoplanet obíhá blíže k povrchu hvězdy 55 Cancri A než její průvodce 55 Cancri B.

Teplota na povrchu této planety však může být vyšší než 2 700 °C. „Protože exoplaneta 55 Cancri e je rozžhavena doslova na pekelnou teplotu, je nepravděpodobné, aby měla atmosféru,“ říká hlavní autor článku Josh Winn (MIT). „Proto není příliš vhodným místem, kde mohou astrobiologové pátrat po přítomnosti života.“

Nicméně 55 Cancri e je typem tělesa, které lovci exoplanet budou chtít „spatřit“ svými dalekohledy, dodává Josh Winn. „Jasnost její mateřské hvězdy umožňuje provádět různá měření, takže 55 Cancri e je perfektní laboratoří k testování teorií vzniku planet, jejich vývoje a zániku.“

Zatímco samotná planeta není pozorovatelná ani pomocí dalekohledu, její mateřskou hvězdu 55 Cancri A můžeme za dobrých podmínek pozorovat i bez dalekohledu.

Na tomto tělese – na nejhustější pevné planetě jaká byla doposud objevena ve Sluneční soustavě i mimo její hranice – bychom vážili 3krát více než na Zemi. Na denní obloze bychom zdejší slunce viděli 60krát větší a svítilo by 3 600krát intenzivněji než naše ´pozemské´ Slunce,“ říká Jaymie Matthews (UBC), vědecký pracovník pro družici MOST a spoluautor článku.

První exoplaneta, která byla objevena u hvězdy 55 Cancri A, byla pojmenována 55 Cancri b a byla objevena v roce 1997. O pět let později byly objeveny stejným týmem z Kalifornie další dvě planety kroužící kolem hvězdy 55 Cancri A, a to „c“ a „d“. V roce 2004 pak objevil tým astronomů z Texasu exoplanetu 55 Cancri e a v roce 2008 ještě pátou exoplanetu téže hvězdy: 55 Cancri f.

Všech pět planet bylo objeveno na základě měření tzv. Dopplerova posunu (měření radiálních rychlostí), kdy se hvězda v důsledku gravitačního působení „neviditelné“ planety střídavě k Zemi přibližuje a následně se od Země vzdaluje, což se projeví posunem spektrálních čar na jednu či druhou stranu – k modrému či červenému konci spektra.

V minulém roce Rebekah Dawson a Daniel Fabrycky znovu analyzovali získaná data a dospěli k závěru, že oběžná perioda planety 55 Cancri e může být kratší než uváděly dřívější předpoklady.

Josh Winn (MIT) společně s astronomem Mattem Holmanem (Harvard-Smithsonian Center) pověřili vyřešením tohoto problému Jaymie Matthewse z UBC, který objednal astronomický ekvivalent kontrolního měření prostřednictvím družice MOST, jež byla schopna detekovat mimořádně jemné poklesy jasnosti hvězdy 55 Cancri v okamžiku, kdy před ní procházela planeta „e“ na každém svém oběhu.

Tým astronomů zjistil, že tyto tzv. tranzity (přechody) se vyskytují v přesných intervalech jednou za 17 hodin a 41 minut, jak Dawson a Fabrycky předpověděli. To je zároveň oběžná perioda planety kolem hvězdy. Světlo mateřské hvězdy přitom bylo při každém tranzitu zeslabeno pouze o 1/50 procenta. Z průběhu tranzitu astronomové rovněž odvodili, že průměr planety je zhruba 21 000 km – tedy pouze o 60 % větší než průměr Země. A na základě zjištěné hmotnosti (8,57 hmotnosti Země) již není problém vypočítat průměrnou hustotu této zajímavé exoplanety. Vychází 10,9 g/cm3 (pro porovnání: průměrná hustota Země je 5,515 g/cm3).

Je skvělé, že jsme schopni u hvězdy viditelné pouhým okem vypátrat planety a u jedné z nich určit její hmotnost a velikost,“ říká Josh Winn.

Poznámka: exoplanety označujeme názvem hvězdy a malým písmenem abecedy v pořadí podle objevu planet u konkrétní hvězdy.

Zdroj: http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=33443 a http://www.physorg.com/news/2011-05-transiting-super-earth-naked-eye-star.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje