Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

Polární záře na Jupiteru očima družice Chandra

10.12.2017

Nová pozorování rentgenového záření ukázala, že polární záře – na severní a jižní polokouli planety Jupiter – reagují rozdílně na obou pólech. To je nepochopitelné v porovnání se Saturnem nebo Zemí, kde jsou polární záře na severní a jižní polokouli vzájemným zrcadlovým obrazem. Poslední pozorování rentgenového záření jsou podnětná pro současné teoretické modely, které vysvětlují podstatu polárních září na Jupiteru. Vědci doufají, že na základě kombinace nových pozorování z rentgenových observatoří Chandra a XMM-Newton společně s daty ze sondy Juno se dozvědí více o zdrojích vzniku aurory na obří planetě.

Na základě dat z evropské astronomické družice XMM-Newton a Chandra X-ray Observatory (NASA) tým vědců vytvořil mapy emise rentgenového záření na Jupiteru a identifikoval „horkou skvrnu“ záření na každém pólu planety. Každá z těchto skvrn pokrývala oblast srovnatelnou přibližně s polovinou zemského povrchu. Vědci zjistili, že horké skvrny měly velmi odlišné charakteristiky. Rentgenová emise na jižním pólu planety Jupiter nepřetržitě pulsovala v periodě 11 minut, avšak rentgenové záření přicházející z okolí severního pólu bylo nevyzpytatelné, jeho intenzita se sice zvyšovala a zase klesala – avšak zdánlivě nezávisle na emisi v oblasti jižního pólu.

Jupiter je v tomto ohledu mimořádně záhadný. Rentgenové paprsky polárních září doposud nebyly pozorovány na obřích planetách ve Sluneční soustavě. Jupiter se rovněž odlišuje od Země, kde polární záře na jejím severním a jižním pólu jsou obvykle vzájemným zrcadlovým obrazem jedna vůči druhé, protože magnetická pole na obou polokoulích jsou velmi podobná.

K pochopení skutečnosti, jak Jupiter produkuje rentgenové záření v oblasti polárních září, vědecký tým plánuje zkombinovat nová nadcházející data z kosmických observatoří Chandra a XMM-Newton s informacemi z kosmické sondy Juno (NASA), která v současné době krouží kolem planety. Jestliže astronomové budou moci navázat aktivitu rentgenového záření na fyzikální změny pozorované současně aparaturou na sondě Juno, pak možná budou schopni objevit procesy, které generují vznik polárních září na Jupiteru.

Jedna teorie, kterou pozorování sondy Juno mohou pomoci potvrdit nebo vyvrátit, je, že rentgenové záření polárních září na Jupiteru vzniká na základě interakcí na rozhraní mezi magnetickým polem Jupitera, které je generováno elektrickými proudy v nitru planety, a slunečním větrem, což je proud částic proudících vysokými rychlostmi ze Slunce. Interakce mezi slunečním větrem a magnetickým polem Jupitera může způsobit následné „vibrace“ a vyvolat vznik magnetických vln. Nabité částice mohou „surfovat“ po těchto vlnách a uvolňovat energii. Srážky těchto částic s atmosférou Jupitera vytvářejí jasné záblesky rentgenového záření pozorované družicemi Chandra a XMM-Newton. V rámci této teorie by intervaly v trvání 11 minut představovaly čas pro pohyb vlny podél siločar magnetického pole Jupitera.

Velkou otázkou je, jak Jupiter dodává částicím ve své magnetosféře – což je oblast ovládaná magnetickým polem planety – velké množství energie potřebné pro vyzáření rentgenových paprsků. Část rentgenové emise pozorovaná družicí Chandra může být vyvolána pouze v případě, že Jupiter urychluje ionty kyslíku na tak vysokou energii, že všech osm elektronů z atomu kyslíku je odtrženo a následně se prudce srážejí s atmosférou. Astronomové doufají, že se jim podaří určit, jaký je účinek těchto částic na samotnou planetu v oblasti pólů při srážkách rychlostí několika tisíc kilometrů za sekundu. Mohou tyto částice o vysokých energiích ovlivnit počasí na Jupiteru a chemické složení jeho atmosféry? Mohou vysvětlit anomální vysoké teploty zjištěné v některých oblastech atmosféry planety? To jsou otázky, na které observatoře Chandra, XMM-Newton a Juno snad budou schopné v budoucnu odpovědět.

Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2017/jupiter/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje