Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pohlednice z extragalaktického prostoru

Pohlednice z extragalaktického prostoru

01.06.2011

ESO 018/11 tisková zpráva

Spirální galaxie jako ta naše

K pořízení uvedeného záběru galaxie NGC 6744 použili astronomové dalekohled MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kameru WFI (Wide Field Imager). Tato působivá spirála se nachází asi 30 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Páva. Snímek by však mohl být také pohlednicí ‘z Mléčné dráhy’, kterou byste poslali svému extragalaktickému známému, neboť NGC 6744 a naše Galaxie jsou si velmi podobné.

Galaxii NGC 6744 vidíme téměř shora a můžeme tedy detailně pozorovat její strukturu. Pokud bychom byli schopni opustit naši Galaxii a mohli se na ni podívat z dalekého mezigalaktického prostoru, spatřili bychom něco velmi podobného – nápadná spirální ramena navíjející se kolem hustého, mírně protaženého jádra a prachový disk. Také NGC 6744 má nepravidelného souputníka (NGC6744A), který je na snímku zachycen jako mlhavá skvrnka vpravo dole. Podobnost s naším galaktickým sousedem – Velkým Magellanovým oblakem – je opět čistě náhodná.

Jedním z mála rozdílů mezi NGC 6744 a naší Galaxií je velikost. Zatímco Galaxie má v průměru asi 100 000 světelných let, NGC 6744 je asi dvakrát větší. Přesto nám poskytuje dobrou představu, jak by případný vzdálený pozorovatel mohl vidět náš galaktický domov.

NGC 6744 patří k největším a nejbližším spirálním galaxiím. Její světlo je na obloze rozprostřeno na velké ploše (asi 2/3 průměru Měsíce v úplňku) a v malém dalekohledu proto vypadá jako poměrně nenápadný oválný mlhavý obláček s jasnějším středem na pozadí bohatě posetém mnoha hvězdami. Přesto patří k nejkrásnějším objektům na jižní obloze pozorovatelným i amatérskými přístroji.   
 
Pomocí profesionálních dalekohledů je však možné NGC 6744 spatřit v celé její kráse. V prachových spirálních ramenech zvýrazňujících typickou strukturu nalezneme řadu rudě zářících oblastí zrodu nových hvězd.

Uvedený snímek byly pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který se  nachází na observatoři La Silla v Chile. Obrázek, který vidíte, vznikl složením mnoha expozic pořízených v různých filtrech pro modrou, žlutozelenou a červenou oblast spektra. Speciální filtr byl použit pro zachycení vyzařování vodíku.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz