Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pohlednice z extragalaktického prostoru

Pohlednice z extragalaktického prostoru

01.06.2011

ESO 018/11 tisková zpráva

Spirální galaxie jako ta naše

K pořízení uvedeného záběru galaxie NGC 6744 použili astronomové dalekohled MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m a kameru WFI (Wide Field Imager). Tato působivá spirála se nachází asi 30 milionů světelných let od nás v jižním souhvězdí Páva. Snímek by však mohl být také pohlednicí ‘z Mléčné dráhy’, kterou byste poslali svému extragalaktickému známému, neboť NGC 6744 a naše Galaxie jsou si velmi podobné.

Galaxii NGC 6744 vidíme téměř shora a můžeme tedy detailně pozorovat její strukturu. Pokud bychom byli schopni opustit naši Galaxii a mohli se na ni podívat z dalekého mezigalaktického prostoru, spatřili bychom něco velmi podobného – nápadná spirální ramena navíjející se kolem hustého, mírně protaženého jádra a prachový disk. Také NGC 6744 má nepravidelného souputníka (NGC6744A), který je na snímku zachycen jako mlhavá skvrnka vpravo dole. Podobnost s naším galaktickým sousedem – Velkým Magellanovým oblakem – je opět čistě náhodná.

Jedním z mála rozdílů mezi NGC 6744 a naší Galaxií je velikost. Zatímco Galaxie má v průměru asi 100 000 světelných let, NGC 6744 je asi dvakrát větší. Přesto nám poskytuje dobrou představu, jak by případný vzdálený pozorovatel mohl vidět náš galaktický domov.

NGC 6744 patří k největším a nejbližším spirálním galaxiím. Její světlo je na obloze rozprostřeno na velké ploše (asi 2/3 průměru Měsíce v úplňku) a v malém dalekohledu proto vypadá jako poměrně nenápadný oválný mlhavý obláček s jasnějším středem na pozadí bohatě posetém mnoha hvězdami. Přesto patří k nejkrásnějším objektům na jižní obloze pozorovatelným i amatérskými přístroji.   
 
Pomocí profesionálních dalekohledů je však možné NGC 6744 spatřit v celé její kráse. V prachových spirálních ramenech zvýrazňujících typickou strukturu nalezneme řadu rudě zářících oblastí zrodu nových hvězd.

Uvedený snímek byly pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který se  nachází na observatoři La Silla v Chile. Obrázek, který vidíte, vznikl složením mnoha expozic pořízených v různých filtrech pro modrou, žlutozelenou a červenou oblast spektra. Speciální filtr byl použit pro zachycení vyzařování vodíku.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje