Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pohled do podzemí Měsíce?

Pohled do podzemí Měsíce?

21.06.2010

Je tento tmavý útvar na obrázku vlevo oknem či vstupním otvorem do podzemí Měsíce? Může to být vstup do případného budoucího obydlí pro kosmonauty? Detailní snímek povrchového útvaru, který je považován za vstup do předpokládaného lávového tunelu v oblasti Mare Ingenii (moře Touhy), což je jedno z mála měsíčních moří na odvrácené straně Měsíce, pořídila americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter). Tento „světlík“ má úctyhodnou velikost – přibližně 130 m v průměru – a je pravděpodobně důsledkem částečného zřícení stropu lávového tunelu. Měsíční geologové vůbec neočekávali, že spatří tento typ neobvyklého povrchového útvaru právě v této oblasti. Doposud byly obdobné „díry“ objeveny v oblasti Marius Hills (v Oceánu bouří) na přivrácené straně Měsíce, která je zaplněna vulkanickými dómy a brázdami, kde se mohly v minulosti vytvořit lávové tunely.

Jako první objevila tuto „díru“ nepravidelného tvaru v povrchu Měsíce japonská kosmická sonda SELENE/Kaguya. V detailu ji vidíte na úvodním obrázku s rozlišením 0,55 m/pixel, který byl pořízen kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) na palubě americké sondy LRO. Balvany a drobné úlomky kamenů spočívající na dně jámy jsou částečně osvětleny (levý svah šachty) a zřejmě pocházejí z povrchu, odkud spadly dolů v době zřícení stropu lávového tunelu.

Toto může být významný objev i pro ostatní měsíční regiony. Studium lávových proudů je důležité pro pochopení, jakým způsobem docházelo k transportu lávy na povrchu mladého Měsíce. Podpovrchové prostory mohou být případně v budoucnu využívány pro pobyt kosmonautů při realizaci dlouhodobých pilotovaných expedic. Tato nově objevená jáma na odvrácené straně Měsíce by mohla rovněž posloužit jako skvělé místo pro vybudování základny budoucích automatických dalekohledů, určených k pozorování vesmíru.

Na povrchu Měsíce jsou kruté podmínky – pozemšťané se zde nebudou necítit dobře, neboť v prostředí bez atmosféry budou ve dne vystaveni vysokým teplotám, naopak v noci (nebo ve stínu) teploty klesají hluboko pod nulu. Během dlouhodobého pobytu by mohli kosmonauti trávit svůj čas v podzemí, v prostředí lávových tunelů, pod ochranným štítem vrstvy povrchové horniny. A to bez nutnosti výstavby těchto úkrytů. Zatímco hloubení podzemních prostor o dostatečné velikosti, vhodných pro celou měsíční kolonii, by bylo velkou technickou výzvou, tyto lávové tunely by mohly poskytovat hotové prostory pro dobře chráněné obydlené základny.

Článek (v angličtině) o objeveném vstupu do podzemí v oblasti Marius Hills na snímku z japonské sondy Kaguya najdete na adrese http://www.universetoday.com/2009/11/25/kaguya-discovers-a-lava-tube-on-the-moon/.

Na dalším obrázku je obrovský lávový tunel na Havaji. Vypadá, jako by byl vyhlouben lidskou rukou, avšak je přírodního původu: byl vytvořen při vulkanické činnosti.

Jak takový lávový tunel vzniká? Když se proudy lávy dostanou na povrch planety či měsíce, postupně se shora ochlazují, tuhnou a vytvářejí ztuhlou vrstvu. Takto vzniklá pevná kůra izoluje vespod se nacházející stále ještě tekuté proudy lávy a umožňuje jim pokračovat v toku, někdy až na vzdálenost několika kilometrů. Jakmile skončí aktivita sopky, láva může z vytvořeného tunelu zcela odtéct, přičemž zanechá dutý pozůstatek bývalého proudu – dojde k vytvoření podzemní dutiny (kaverny). Tento lávový tunel na Havajských ostrovech o výšce 3 m, nazvaný Thurston Tube, vytvořila sopka Kilauea.

Podobné útvary byly v hojném počtu objeveny také na planetě Mars.

Zdroj: http://www.universetoday.com/2010/06/17/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz