Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Planetka Lutetia vydala některá svá tajemství

Planetka Lutetia vydala některá svá tajemství

13.07.2010

Asteroid Lutetia je, jak se zdá, „otlučeným“ tělesem s velkým množstvím kráterů. Evropská sonda Rosetta vyslala na Zemi první snímky pořízené během těsného průletu kolem planetky, které ukazují nejspíše prvotní objekt z počátků Sluneční soustavy, který má za sebou četné srážky.

Samotný průlet sondy Rosetta byl velkolepým úspěchem, při němž byly bezchybně vykonány plánované experimenty. V nejmenší vzdálenosti od planetky prolétla sonda v sobotu 10. července 2010 v 18:10 SELČ. V tom okamžiku pozorovaly přístroje sondy povrch planetky ze vzdálenosti 3 162 km.

Pořízené snímky ukazují, že povrch planetky Lutetia je pokryt velkým množstvím kráterů, vzniklých při četných impaktech za uplynulých 4,5 miliardy roků její existence. Jak se sonda blížila k asteroidu, obrovská prohlubeň ve tvaru „mísy“ postupně pokrývala téměř celý povrch planetky v důsledku její vlastní rotace. Tyto fotografie potvrdily, že Lutetia je podlouhlým tělesem s maximální délkou kolem 130 km.

Fotografie, pořízené aparaturou OSIRIS (Optical, Spectroscopic, and Infrared Remote Imaging System) na palubě sondy Rosetta, byly získány jak širokoúhlou kamerou, tak pomocí teleobjektivu. V době největšího přiblížení byly pořízeny fotografie s rozlišením 60 m na celém povrchu planetky Lutetia.

Myslím si, že se jedná o velmi starý objekt. Dnes večer jsme měli možnost pozorovat těleso z období formování naší Sluneční soustavy,“ říká Holger Sierks (Max Planck Institute for Solar System Research, Lindau, SRN), hlavní vědecký pracovník kamery OSIRIS.

Průlet kolem planetky

Kosmická sonda Rosetta prolétla kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s během krátkého okamžiku. Avšak kamery a ostatní vědecké přístroje pracovaly několik hodin a některé dokonce několik dnů před vlastním průletem, a budou sledovat planetku i následně po průletu. Krátce po těsném průletu začala Rosetta vysílat na Zemi první data ke zpracování.

Lutetia byla záhadným objektem pro astronomy již mnoho let. Pomocí pozemních dalekohledů bylo zjištěno, že se planetka projevuje zavádějícími charakteristikami. V některých ohledech se podobala asteroidům typu C, tj. prvotním tělesům pocházejícím z období formování naší planetární soustavy. Podle jiných charakteristik vypadala spíše jako planetka typu M. Tyto planetky jsou zdrojem železných meteoritů, jsou obvykle červenější a pravděpodobně se jedná o rozbitá jádra podstatně větších objektů.

Nové fotografie a další data z ostatních vědeckých přístrojů sondy Rosetta a jejího modulu Philae pomohou tuto záhadu rozluštit, avšak bude to nějakou dobu trvat.

Detektory studovaly planetku Lutetia

Během průletu kolem planetky pracovaly veškeré vědecké přístroje sondy. Do výzkumu planetky se zapojily i některé přístroje modulu Philae, který je určen k přistání na povrchu komety. Společně byly hledány důkazy o přítomnosti řídké atmosféry a magnetického pole, studováno bylo složení povrchu a zjišťována průměrná hustota planetky Lutetia.

Byl rovněž učiněn pokus o zachycení případných zrníček prachu, která se mohou volně pohybovat v blízkosti planetky a uskutečnění jejich analýzy palubními přístroji. Výsledky tohoto experimentu budou publikovány po vyhodnocení dat.

Průletem kolem planetky byl splněn jeden z hlavních vědeckých cílů sondy Rosetta. Nyní bude pokračovat v letu ke svému hlavnímu cíli: v plánu je její navedení na oběžnou dráhu kolem komety 67P/Churyumov-Gerasimenko v roce 2014. Po dobu několika měsíců bude doprovázet kometu na její oběžné dráze kolem Slunce. Společně s kometou se bude pohybovat ze vzdálenosti odpovídající dráze planety Jupiter směrem ke Slunci. V listopadu 2014 dojde k odhození přistávacího modulu Philae, který přistane na povrchu jádra cílové komety.

V současné době probíhá analýza získaných dat o planetce Lutetia, která byla terčem výzkumu prostřednictvím jednotlivých přístrojů na palubě sondy Rosetta. Ještě před 24 hodinami byla planetka neznámým objektem. Nyní, díky sondě Rosetta, vydala některá svá tajemství.

Zdroj: http://www.esa.int/export/esaCP/SEM44DZOFBG_index_0.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz