Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V tomto roce (2018) se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Phoenix: útok na Mars pokračuje

Phoenix: útok na Mars pokračuje

23.05.2008

V noci z neděle na pondělí (25./26. května 2008) přistane americká kosmická sonda PHOENIX na povrchu Marsu, v oblasti Vastitas Borealis, v blízkosti severní polární čepičky. Sonda byla vypuštěna 4. 8. 2007 pomocí rakety Delta. Předpokládá se, že v drsných podmínkách planety Mars vydrží fungovat minimálně 3 měsíce.

Kosmická sonda Phoenix se připojí k dalším průzkumníkům, kteří již delší dobu planetu Mars studují. Jedná se především o dvojici pojízdných laboratoří Spirit a Opportunity (start v roce 2003, přistání v lednu 2004). Z oběžné dráhy rudou planetu zkoumají americké sondy Mars Odyssey (start v dubnu 2001, navedení na oběžnou dráhu v říjnu 2001) a Mars Reconnaissance Orbiter (start v srpnu 2005, navedení na OD v březnu 2006), a také evropská sonda Mars Express (start v červnu 2003, navedení na OD v prosinci 2003).

Projekt Phoenix byl vybrán k realizaci v srpnu 2003. Pojmenování vychází z analogie s bájným ptákem Fénixem, který se vždy opakovaně rodí z vlastního popela. Podobně je i sonda Phoenix složena z mnoha dříve vyrobených komponentů pro sondu Mars Surveyor 2001 Lander (projekt byl zrušen v roce 2000) a realizována byla pouze sonda Mars Odyssey 2001 Orbiter.

Sonda Phoenix na Marsu.Vědecké vybavení sondy Phoenix tvoří tři různé kamery, zařízení pro sběr a analýzu odebraných vzorků marťanské horniny, a také meteorologická stanice. Sonda má dva hlavní cíle. Prvním úkolem je studium vývoje vodního prostředí na Marsu, což by mohlo vést k pochopení klimatických změn v minulosti planety. Druhým úkolem je hledání prostředí, vyhovujícího jednoduchému mikrobiálnímu životu, případně pátrání po živých organismech. Taková místa mohou existovat ve zmrzlé půdě v oblasti polární čepičky, obsahující velké množství ledu.

Přístrojové vybavení sondy Phoenix:

Robotic Arm (RA):
Robotický manipulátor, schopný odebírat vzorky horniny k následnému rozboru až do vzdálenosti 2,35 m od sondy. Manipulátor bude schopen proniknout do hloubky 0,5 m pod povrch. Vzorky horniny a vodního ledu budou analyzovány dalšími přístroji na sondě.

Robotic Arm Camera (RAC):
Na manipulátor je upevněna kamera. Bude mít za úkol pořizovat barevné fotografie místa odběru vzorků a dokumentovat tak odběr materiálu.

Surface Stereo Imager (SSI):
Hlavní kamera sondy Phoenix. Jedná se o zdokonalenou kameru, která byla použita na sondách Mars Pathfinder a Mars Polar Lander. Bude pořizovat 3D obrázky okolí místa přistání na okraji polární čepičky. Bude rovněž schopna zjišťovat množství prachu a plynných složek v atmosféře Marsu.

Thermal and Evolved Gas Analyzer (TEGA):
Jedná se o kombinaci vysokoteplotní pece a hmotového spektrometru. Zařízení bude schopno určovat množství vodního ledu v povrchových vrstvách Marsu, zjišťovat, jaké minerály jsou v horninách přítomny a jaké se mohly vytvořit v době existence vlhkého a teplejšího období v minulé historii vývoje Marsu.

Mars Descent Imager (MARDI):
Tato kamera bude pořizovat během přistávacího manévru detailní snímky povrchu Marsu, tj. oblasti, kde se uskuteční přistání. Snímkování bude zahájeno zhruba od výšky 8 km nad povrchem.

Microscopy, Electrochemistry, and Conductivity Analyzer (MECA):
Kombinace mokré chemické laboratoře, optického a atomového mikroskopu a sondy k měření teplotní a elektrické vodivosti. Aparatura umožní například studovat částice menší než 16 mikrometrů.

Meteorological Station (MET):
Meteorologická stanice bude zaznamenávat změny počasí na Marsu v okolí místa přistání sondy. Jedná se především o změny teploty a atmosférického tlaku. Součástí vybavení stanice je také LIDAR (Laser Imaging Detection and Ranging), který bude sloužit k určování množství a rozložení prachových částic v ovzduší.

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/phoenix/main/index.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje