Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Pár chladných hnědých trpaslíků

Pár chladných hnědých trpaslíků

24.03.2011

ESO 010/11 tisková zpráva

Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT a dalšími přístroji vedla k objevu nového kandidáta na nejchladnější známou hvězdu. Je jím hnědý trpaslík v dvojhvězdném systému, s povrchovou teplotou jako čerstvě uvařený čaj – ten je sice v lidských měřítkách horký, ale v případě povrchu hvězdy je stejná teplota až neuvěřitelně nízká. Tento objekt svými vlastnostmi dokonce překračuje pomyslnou a velmi neostrou hranici dělící malé chladné hvězdy a velké horké planety.

Hnědí trpaslíci jsou v podstatě nepodařené hvězdy. Nejsou dostatečně hmotní na to, aby jejich vlastní gravitace vedla k zažehnutí termojaderné fůze v jádře, což dělá hvězdy hvězdami a nutí je svítit. Nově objevený hnědý trpaslík nesoucí označení CFBDSIR 1458+10B je méně jasným členem vázané dvojice hnědých trpaslíků, která se nachází jen 75 světelných let od Země [1].

Na základě měření výkonného spektrografu X-shooter instalovaného na dalekohledu ESO/VLT se ukázalo, že objekt jako celek je chladný i na poměry u hnědých trpaslíků obvyklé. ”Takto nízká teplota nás opravdu překvapila, a to jsme ještě ani netušili, že se ve skutečnosti jedná o ‚dvojtrpaslíka‘, jehož druhá složka je ještě chladnější a zajímavější,” říká spoluautor článku Philippe Delorme (Institut de planétologie et d’astrophysique de Grenoble; CNRS/Université Joseph Fourier). CFBDSIR 1458+10 je dosud nejchladnějším objeveným hnědým dvojtrpaslíkem.

Ukázalo se, že slabší z dvojice trpaslíků má teplotu kolem 100°C – což je teplota varu vody a jen o málo nižší teplota je například v sauně [2]. “Předpokládáme, že při takto nízké teplotě má tento exemplář výrazně odlišné vlastnosti než ostatní dosud známí hnědí trpaslíci a že je spíše podobný obřím exoplanetám – v jeho atmosféře mohou být například oblaka tvořená vodou,“ říká Michael Liu (University of Hawaii’s Institute for Astronomy), vedoucí autor článku popisujícího tento nový objev. “Myslím si, že jakmile začněme někdy v budoucnosti pořizovat snímky obřích plynných exoplanet, budou mnohé z nich vypadat stejně jako CFBDSIR 1458+10B.” 
 
Odhalení tajemství tohoto neobvyklého objektu si vyžádalo spolupráci trojice mohutných, ale rozdílných dalekohledů. Podvojnost CFBDSIR 1458+10 byla odhalena pomocí systému adaptivní optiky LGS (Laser Guide Star Adaptive Optics system) na havajském dalekohledu Keck II [3]. Liu a jeho kolegové poté do výzkumu zapojili také další havajský přístroj Canada-France-Hawaii Telescope, jehož infračervenou kameru použili pro stanovení vzdálenosti této zajímavé dvojičky [4]. K detailnímu studiu infračerveného spektra objektu a k finálnímu stanovení teploty byl nakonec použit také dalekohled ESO/VLT.

Hledání chladných objektů patří v současnosti ke klíčovým astronomickým tématům. Spitzerův kosmický dalekohled nedávno odhalil další uchazeče o pozici nejchladnějšího hnědého trpaslíka, jejich teploty však zatím nebyly změřeny s dostatečnou přesností. Teprve další pozorování umožní tyto objekty v budoucnu porovnat s dvojtrpaslíkem CFBDSIR 1458+10B. Také Liu a jeho kolegové plánují další měření, která by měla pomoci lépe charakterizovat vlastnosti tohoto neobvyklého objektu, a také stanovení orbitálních vlastností jednotlivých složek, které by za nějakých deset let mohly přinést informaci o hmotnosti celého systému.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Kód CFBDSIR 1458+10 je označením pro binární systém, u něhož jsou známy dvě komponenty CFBDSIR 1458+10A a CFBDSIR 1458+10B, kde druhá jmenovaná představuje slabší a chladnější objekt. Tělesa se pravděpodobně navzájem obíhají ve vzdálenosti menší než trojnásobek vzdálenosti Slunce-Země a perioda jejich oběhu je kolem 30 let.

[2] Povrchová teplota Slunce je pro srovnání asi 5 500 °C.

[3] Systém adaptivní optiky je schopen výrazně eliminovat chvění atmosféry a získat tak až desetkrát vyšší rozlišení, které umožnilo zobrazit jednotlivé složky systému.

[4] Vzdálenost trpaslíka byla zjištěna geometricky na základě měření paralaxy – zdánlivého pohybu objektu vůči vzdálenému pozadí, který je způsoben měnící se pozicí planety Země na dráze kolem Slunce.

 

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku “CFBDSIR J1458+1013B: A Very Cold (>T10) Brown Dwarf in a Binary System” autorů Liu a kol. uveřejněném v časopise Astrophysical Journal.

Složení týmu: Michael C. Liu (Institute for Astronomy [IfA], University of Hawaii, USA), Philippe Delorme (Institut de planétologie et d’astrophysique de Grenoble, CNRS/Université Joseph Fourier, Francie [IPAG]), Trent J. Dupuy (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA), Brendan P. Bowler (IfA), Loic Albert (Canada-France-Hawaii Telescope Corporation, Hawaii, USA), Etienne Artigau (Université de Montréal, Canada), Celine Reylé (Observatoire de Besançon, Francie), Thierry Forveille (IPAG) a Xavier Delfosse (IPAG).

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Michael Liu; Institute for Astronomy, University of Hawaii; USA; Tel: +1 808 956 6666; Email:

mliu@ifa.hawaii.edu

Philippe Delorme; Institut de planétologie et d’astrophysique de Grenoble; France; Tel: +33 4 76 63 58 30; Email: Philippe.Delorme@obs.ujf-grenoble.fr

Christian Veillet; Executive Director, CFHT, Hawaii; USA; Tel: +1 808 885 7944; Email: veillet@cfht.hawaii.edu

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.
cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz