Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Otevírání kosmické Klenotnice

Otevírání kosmické Klenotnice

29.10.2009

ESO 040/09 tisková zpráva

Kombinace tří snímků ze tří unikátních teleskopů – ESO/VLT na Cerro Paranal, ESO/MPG 2,2 metrového teleskopu na La Silla a kosmické obseratoře HST – poskytla úplně nový pohled na hvězdokupu Klenotnice (Jewel Box).

Hvězdokupy patří mezi vizuálně nejpřitažlivější a astrofyzikálně nejvíc fascinující objekty na obloze. Jedno z nejzajímavějších seskupení najdeme hluboko na jižní obloze v souhvězdí Jižní kříž (Crux).  
 
Hvězdokupa kolem stálice kapa Crucis je známa také pod katalogovým označením NGC 4755 a nebo pod romantickým pojmenováním Klenotnice. Je tak jasná, že je možné ji pozorovat také pouhým okem. Výše zmíněný název dostala v roce 1830 od anglického astronoma Johna Herschela, kterému úžasný barevný kontrast světle modrých a oranžových hvězd v dalekohledu připomínal pohled do klenotnice plné pokladů. 
 
Otevřené hvězdokupy [1], jako například NGC 4755, obvykle obsahují desítky až tisíce hvězd, které jsou navzájem jen volně vázány gravitací. Jelikož hvězdy byly zrozeny z jednoho oblaku plynu a prachu, jsou si navzájem velmi podobné stářím i chemickým složením, což je ideální vlastnost pro studium jejich vývoje.

Pozice hvězdokupy ve velmi bohatém hvězdném poli jižní Mléčné dráhy je patrná na širokoúhlém snímku získaném v rámci projektu DSS2 (Digital Sky Survey 2). Snímek obsahuje kromě hvězdokupy také jednu z hvězd Jižního kříže stejně jako část obrovského temného oblaku, známého jako Uhelný pytel [2].

Nový snímek získaný kamerou WFI (Wide Field Imager) na 2,2 metrovém teleskopu ESO/MPG (La Silla, Chile) ukazuje kupu i bohaté okolí v celé její mnohobarevné kráse. Široké zorné pole kamery WFI zachycuje obrovské množství hvězd, z nichž mnohé se nacházejí za prachovými oblaky Mléčné dráhy, a proto se zdají být červené [3].   

Zařízení FORS1 na dalekohledu ESO/VLT poskytuje mnohem bližší pohled na kupu samotnou. Obří 8,2 metrové zrcadlo tohoto dalekohledu a mimořádně kvalitní pozorovací podmínky umožnily úplně nový dokonale ostrý pohled na toto místo oblohy, a to přesto, že použitá expozice byla pouhých 5 sekund! Jedná se o jeden z nejlepších snímků této kupy, pořízených z povrchu Země.
 
Vizuálně je Klenotnice velmi barevná již při pohledu ze Země, ale pozorování z vesmíru umožňuje Hubbleovu kosmickému teleskopu (HST) zachytit také kratší vlnové délky záření, které dalekohledy na 'dně atmosféry' nikdy neuvidí. Tento nový snímek samotného centra hvězdokupy pořízený HST reprezentuje první komplexní pohled do středu jakékoliv hvězdokupy, poskládaný z vlnových délek od daleké ultrafialové po blízkou infračervenou oblast spektra. Byl získán složením jednotlivých snímků pořízených v sedmi různých filtrech a umožňuje spatřit dosud nepozorované detaily. Záběr byl získán 'na konci života' kamery WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera 2), nejvýkonnější kamery HST, která byla demontována při nedávné servisní misi raketoplánu a přivezena zpět na Zemi. Na záběru z HST je patrná řada jasných světle modrých superobřích hvězd, osamocení rudí veleobři a paleta dalších pestře zbarvených jasných i slabších hvězd. Barevná různorodost je dána odlišnou intenzitou vyzařování jednotlivých hvězd na různých vlnových délkách.  

Škála jasností hvězd v kupě je pak dána různými hmotnostmi hvězd, ty jasnější jsou 15-20 krát hmotnější než Slunce, ty slabé naopak ve stejném srovnání váží méně než polovinu. Hmotnější hvězdy sice září více, ale zato rychleji stárnou a mnohem dříve než jejich méně hmotné protějšky se změní v obří červené hvězdy.

 


 


Hvězdokupa Pokladnice se nachází asi 6 400 světelných let od nás a její stáří je odhadováno na 16 milionů let.
 

Zdroj


Poznámky

[1] Je třeba rozlišovat otevřené hvězdokupy a kulové hvězdokupy, které jsou obrovskými sférickými útvary obíhajícími centrum Galaxie (i jiných galaxií) ve velké vzdálenosti a obsahují i desítky tisíc velmi starých hvězd. Zdá se, že většina hvězd včetně Slunce vznikla v otevřených hvězdokupách.

[2] Uhelný pytel je temná mlhovina na jižní polokouli, kterou lze pozorovat i pouhým okem nedaleko od Jižního kříže. Temné mlhoviny nejsou úplně temné, ale hustý mezihvězdný oblak plynu a prachu zastiňuje většinu viditelného světla hvězd v pozadí. 
 
[3] Pokud světlo vzdálené hvězdy prochází prachoplynnými oblaky, dochází k většímu rozptylu modrého světla než červeného. Díky tomu se hvězdy pozemskému pozorovateli zdají být červenější, než ve skutečnosti jsou. Stejný efekt je zodpovědný za červeně zbarvené západy Slunce na Zemi.

 

Více informací

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

 

Kontakty

Henri Boffin; ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer; Phone: +49 89 3200 6222; E-mail: hboffin (at) eso.org

Colleen Sharkey; Hubble/ESA, Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6306; Cell: +49 (0)15 115 37 35 91; E-mail: csharkey (at) eso.org


Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz