Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V letošním roce se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Odraz dokonalosti

Odraz dokonalosti

16.02.2011

ESO 005/11 tisková zpráva

Ústředním motivem tohoto snímku je mlhovina Messier 78 (M 78). Hvězdy, které toto nádherné divadlo způsobují, však tentokrát zůstaly v pozadí. Jejich jasné modré světlo rozptylují prachové částice v mlhovině. Záběr byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO, který se nachází na observatoři La Silla v Chile. Originální soubor snímků tohoto objektu si ke zpracování vybral také celkový vítěz soutěže ESO ‘Hidden Treasures 2010’ Igor Chekalin.

Objekt M 78 je dokonalým příkladem reflexní mlhoviny, kde ultrafialové záření hvězd není natolik intenzivní, aby dostatečně ionizovalo a rozzářilo plyn. Jejich světlo je pouze rozptylováno prachovými částicemi mlhoviny. Přesto lze mlhovinu M 78 dobře pozorovat i v malém dalekohledu; jedná se totiž o jednu z nejjasnějších reflexních mlhovin na obloze. Nachází se asi 1600 světelných let od nás směrem do souhvězdí Orion a naleznete ji severně od nejvýchodnější hvězdy Orionova pásu.

Tento snímek mlhoviny M 78 pořízený dalekohledem MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla byl složen z dat, která v archivu ESO vybral Igor Chekalin a která mu přinesla vítězství v této prestižní soutěži. [1]

Světle modrá barva, kterou vidíte na obrázku, přesně odpovídá dominantní barvě mlhoviny. Modré odstíny jsou u reflexních mlhovin obvyklé, neboť díky mechanismům rozptylu záření na malých prachových částicích jsou kratší vlnové délky modrého záření rozptylovány více než delší vlny červeného světla.

Kromě zářící mlhoviny obsahuje snímek i řadu dalších pozoruhodných detailů. Z levého horního do pravého dolního rohu snímku se táhne mohutný pás prachu zcela odstiňující světlo hvězd v pozadí. V pravém dolním rohu si můžete všimnout také řady narůžovělých útvarů, které vznikají díky tzv. jetům – tj. materiálu vyvrhovanému mladými hvězdami, které se nedávno zrodily a jsou stále ponořeny hluboko v mlhovině.

Hlavními zdroji světla ozařujícími mlhovinu M 78 jsou dvě jasné hvězdy s katalogovým označením HD 38563A a HD 38563B. Najdeme zde však celou řadu dalších stálic včetně asi 45 velmi mladých (jen 10 milionů let starých) hvězd s nízkou hmotností. V jejich nitrech je zatím příliš nízká teplota na zažehnutí termojaderné fůze a tyto zárodky jsou označovány jako hvězdy typu T Tauri. Jejich studium je významné pro pochopení raných stádií vývoje hvězd a formování planetárních systémů.

Je pozoruhodné, jak se celý komplex mlhovin v posledních několika desetiletích nápadně změnil. V únoru 2004 pořídil zkušený amatérský astronom Jay McNeil snímek této oblasti pomocí teleskopu o průměru jen 75 mm a byl překvapen, že v místech, kde dříve nic podobného nebylo, nalezl novou jasnou mlhovinu (jedná se o nápadný vějířovitý útvar ve spodní části naší fotografie). Objekt je dnes znám jako McNeilova mlhovina a jedná se pravděpodobně o velmi rychle se měnící reflexní mlhovinu kolem mladé hvězdy.

Tento barevný snímek byl složen z mnoha jednotlivých záběrů pořízených přes modrý, žlutozelený, červený a H-alfa filtr (zobrazující záření vodíku). Celková doba expozice pro jednotlivé filtry byla 9; 9; 17,5 a 15,5 minuty.
 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Igor Chekalin z Ruska vybral surová data pro tento záběr M 78 z archivu ESO v rámci soutěže ‘Hidden Treasures’ (eso1102). Snímky zručně zpracoval a jeho práce získala první cenu (Flickr link). Tým expertů ESO na zpracování obrazu použil původní data v plném rozlišení a výsledek můžete vidět v záhlaví článku.
Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje