Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Obří kosmická kaňka září zevnitř

Obří kosmická kaňka září zevnitř

19.08.2011

ESO 030/11 tisková zpráva

Pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT odhalila zdroj energie u velmi vzácného obřího oblaku zářícího plynu v mladém vesmíru. Získaná data ukazují na to, že tento takzvaný 'Lyman-alpha blob', jež představuje jeden z největších známých objektů ve vesmíru, musí získávat energii z galaxií, které obklopuje. Výsledky byly zveřejněny 18. srpna 2011 v odborném časopise Nature.

Ke studiu vzácného objektu označovaného jako 'Lyman-alpha blob' [1] použil tým astronomů dalekohled ESO/VLT. Tyto obří zářící 'kaňky' představují extrémně vzácné struktury, které jsou v ranném vesmíru pozorovány v místech s vysokou koncentrací hmoty. Pozorováním se podařilo odhalit, že světlo těchto objektů je polarizované [2]. V běžném životě se s polarizovaným světlem můžete setkat například ve 3D kině [3]. V případě těchto kosmických objektů se však polarizaci světla podařilo pozorovat poprvé a bylo tak možné odhalit tajemství jejich vyzařování. 

Poprvé se nám podařilo ukázat, že záře těchto záhadných objektů pochází spíše z rozptýleného světla galaxií ukrytých uvnitř, než aby zářil samotný plyn v oblaku,“ vysvětluje  Matthew Hayes (univerzita v Toulouse, Francie), vedoucí autor článku.

Tyto oblaky jsou jedněmi z největších objektů ve vesmíru. Jsou tvořeny vodíkovým plynem a jejich průměr může dosáhnout až několika set tisíc světelných let (několikrát větší než naše Galaxie) a uvolňují množství energie srovnatelné s nejjasnějšími galaxiemi. Obvykle je nacházíme ve velkých vzdálenostech a vidíme je tedy tak, jak vypadaly, když byl vesmír jen několik miliard let starý. Tyto kaňky jsou důležité pro pochopení procesu formování a vývoje galaxií v mladém vesmíru. Zdroj energie potřebný pro jejich extrémní jasnost je neznámý a původ objektů samotných zůstal nejasný. 

Členové týmu zkoumali jednu z prvních a nejjasnějších kaněk, které byly nalezeny. Byla objevena v roce 2000 a nese označení LAB-1. Nachází se tak daleko, že jejímu světlu trvá 11,5 miliardy let, než dorazí k nám. S průměrem 300 000 světelných let patří také k největším a ukrývá několik primordiálních galaxií včetně jedné aktivní [4]

Pro vysvětlení intenzivního vyzařování těchto objektů máme dvojici soupeřících teorií. Jedna předpokládá, že k vyzařování dochází při zahřívání gravitačně nasávaného plynu. Druhá teorie je založena na přítomnosti jasných objektů ukrytých uvnitř oblaků: mohlo by se jednat o galaxie, a to buď s prudkou tvorbou hvězd nebo s mohutnou centrální černou dírou pohlcující hmotu. Nová pozorování ukázala, že v případě LAB-1 je zdrojem energie přítomnost galaxií.  

Astronomové testovali obě soupeřící teorie prostřednictvím měření polarizace světla přicházejícího z kaňky. To jim umožňuje odhalit fyzikální procesy, při kterých bylo světlo vyzářeno, případně vlivy, jakým bylo vystaveno od svého vzniku až po dosažení Země. Pokud došlo k odrazu nebo rozptylu světla, dojde k jeho polarizaci, což je jev, který lze detekovat při použití velmi citlivých přístrojů. V případě měření polarizace světla přicházejícího z těchto velmi vzdálených kaněk se však jedná o extrémně náročné pozorování.

Tato pozorování by nebylo možné provést bez dalekohledu VLT a jeho přístroje FORS. K našim experimentům jsme potřebovali dalekohled o průměru alespoň 8 metrů (aby posbíral dostatek světla) a zároveň kameru, která by byla schopná měřit polarizaci světla. Na světě není mnoho observatoří, které mají k dispozici tuto kombinaci přístrojů,“ dodává Claudia Scarlata, spoluautorka článku.

Při patnáctihodinovém pozorování vybraného objektu dalekohledem VLT členové týmu objevili, že světlo z kaňky LAB-1 bylo polarizováno v kruhu obepínajícím její střed, zatímco v samotném centru polarizace zaznamenána nebyla. Pokud by světlo bylo produktem gravitačního nasávání plynu, je pozorovaný jev prakticky nevysvětlitelný. Na druhé straně je to přesně očekávaný výsledek odpovídající vyzařování galaxií ukrytých v centru a následnému rozptylu záření přítomným plynem. 

Astronomové v současnosti plánují studium dalších podobných objektů, aby zjistili, zda získané výsledky platí obecně.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Název 'Lyman-alpha blob' (kaňka svítící na vlnové délce Lyman-alfa) je odvozen od typického vyzařování těchto objektů na vlnové délce čáry 'Lyman-alfa', která je důsledkem přechodu elektronů v atomárním obalu vodíku z druhé na základní energetickou hladinu.

[2] Pokud je světlo polarizováno, jsou komponenty magnetického a elektrického pole orientovány určitým směrem a nikoliv náhodně.

[3] Efekt prostorového vnímání vzniká díky tomu, že pravé a levé oko vidí mírně odlišné obrazy. Jeden z efektů, které využívají 3D kina, je založen na užití polarizovaného světla: snímky filmu pro pravé a levé oko jsou rozdílné a mají také jinou polarizaci. Efekt je zviditelněn použitím polarizačních filtrů ve speciálních brýlích.

[4] Aktivní galaxie mají velmi jasná jádra a předpokládá se, že  energii jim dodává obří černá díra, která přitahuje okolní materiál. Ten se při pádu do černé díry intenzivně zahřívá.

 

Další informace

Výzkum byl prezentován 18. srpna 2011 v článku “Central Powering of the Largest Lyman-alpha Nebula is Revealed by Polarized Radiation” autorů Hayes a kol., který vyšel v odborném časopise Nature

Složení týmu: Matthew Hayes (University of Toulouse, Francie a Observatory of Geneva, Švícarsko), Claudia Scarlata (University of Minnesota a Spitzer Science Center, California Institute of Technology, Pasadena, USA) a Brian Siana (University of California, Riverside, USA).

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Dr Matthew Hayes; Institute of Research into Astrophysics and Planetology; University of Toulouse, Toulouse, France; Tel: +33 5 61 33 28 60; Cell: +33 7 77 36 10 70; Email: matthew.hayes@ast.obs-mip.fr

Dr Claudia Scarlata; Institute for Astrophysics, School of Physics and Astronomy; University of Minnesota, Minneapolis, USA; Tel: +1 612 626 1811; Email: scarlata@astro.umn.edu

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München,  Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje