Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Objeveny rušné továrny na hvězdy

Objeveny rušné továrny na hvězdy

22.01.2009

ESO 002/09 tisková zpráva

Astronomům se díky bystrému infračervenému zraku VLT podařilo odhalit početné hvězdné jesličky, mladé a hmotné oblasti zrodu hvězd v galaxii NGC 253. V jejím centru také pravděpodobně nachází obdobná supermasivní černá díra, jakou známe z naší vlastní Galaxie.

Astronomové ze španělského Instituto de Astrofísica de Canarias využili zařízení adaptivní optiky NACO na VLT, aby mohli ve vysokém rozlišení prostudovat galaxii NGC 253. Ta je jednou z nejjasnějších a nejzaprášenějších spirálních galaxií naší oblohy. Adaptivní optika kompenzuje rozostření, způsobené turbulencemi v atmosféře. Proto hvězdy blikají, což jistě potěší básníky, ale astronomům tyto vlivy narušují pozorování. Díky adaptivní optice lze využít dalekohledy na hranici jejich rozlišovacích schopností a získat snímky kvalitou srovnatelné se záběry pořízenými dalekohledy na oběžné dráze.

Technologie NACO dokázala v galaxii NGC 253 rozlišit struktury o velikosti pouhých 11 světelných let. „Naše pozorování měla takovou úroveň detailu, že se výsledné snímky poprvé vyrovnají i těm nejjemnějším rádiovým mapám této galaxie. Mapám, které existují přes deset let,“ říká Juan Antonio Fernández-Ontiveros, vedoucí publikované práce [1].

Celkem v pozorované oblasti astronomové nalezli 37 rozlišitelných jasných center, což je trojnásobek, oproti dřívějším závěrům. Centra jsou soustředěna v malém prostoru okolo středu galaxie, který zabírá přibližně jedno procento z její celkové rozlohy. Pozorování z NACO byla kombinována s dalšími daty, pořízenými přístrojem VISIR, Hubbleovým vesmírným dalekohledem, rádiovou observatoří Very Large Array či Very Large Baseline Interferometer. Spojení všech pozorování na různých vlnových délkách pomohlo porozumět podstatě tohoto koutu vesmíru.

„Myslíme si, že jde o aktivní hvězdné jesličky, obsahující množství hvězd, narozených z prachových kokonů,“ říká člen týmu Jose Antonio Acosta-Pulido. Díky intenzivnímu vzniku nových hvězd je NGC 253 známa také jako „starburst galaxy“ – hvězdotvorná galaxie. Každé ze světlých center může obsahovat až sto tisíc mladých hmotných hvězd.

Na základě obsáhlého vzorku dat astronomové rovněž usoudili, že se v centru NGC 253 nachází větší obdoba Sagittaria A* z naší Galaxie. Sagittarius A* je silný rádiový zdroj v centru Galaxie, kde, jak víme, se nachází hmotná černá díra (viz ESO 46/08). „Nejspíše jsme nalezli dvojče našeho galaktického centra,“ říká spoluautor Almudena Prieto.

 

Zdroj, další multimedia

 

Další informace:

Fernandez-Ontiveros J.A., Prieto M.A. & Acosta-Pulido J.A., The nucleus of NGC 253 and its massive stellar clusters at parsec scales, MNRAS letters, 2009, 392, L16, DOI: 10.1111/j.1745-3933.2008.00575.x

Poznámky:

[1] V rádiovém oboru lze poměrně snadno získat snímky ve vysokém rozlišení. Jednak nejsou rádiové vlny ovlivněny turbulencemi v atmosféře a zadruhé mají rádiové vlny mnohem delší vlnovou délku něž viditelné světlo. Díky tomu lze snímek získat interferometricky pomocí několika vhodně rozmístěných samostatných teleskopů. Z tohoto důvodu byly až donedávna rádiové mapy galaxií mnohem podrobnější, než jejich protějšky v blízkém infračerveném či viditelném oboru.

Kontakty:

J.A. Fernández-Ontiveros, M.A. Prieto, and J.A. Acosta-Pulido, Instituto de Astrofísica de Canarias, Spain
Tel.: +34 922 605 369, E-mail: jafo (at) iac.es, aprieto (at) iac.es, jap (at) iac.es

ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.or

Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz