Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

10.08.2017
Prázdninový program na hvězdárně

Také v letošním roce jsme pro návštěvníky hvězdárny připravili speciální prázdninový program.

08.08.2017
Ohlédnutí za příměstským astronomickým táborem 2017

V horkých dnech minulého týdne (od 31. 7. do 4. 8. 2017) bylo v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí veselo.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Objeven nejvzdálenější objekt ve vesmíru

Objeven nejvzdálenější objekt ve vesmíru

12.05.2009

ESO 017/09 tisková zpráva

Dalekohled ESO/VLT určil, že gama záblesk ze dne 23. dubna 2009 pochází z dosud nejvzdálenější pozorované exploze ve známém vesmíru, která se odehrála před 13 miliardami let, tj. přibližně pouhých 600 miliónů let po Velkém třesku.

Gama záblesky (GRB) jsou silná vzplanutí gama záření, trvající od krátkého okamžiku po několik minut. Během záblesku se uvolní obrovské množství energie, což z nich činí nejenergetičtější události ve vesmíru. Nejpravděpodobněji se jedná o zhroucení hvězdy v černou díru.

GRB 090423 byl objeven ráno 23. dubna 2009 satelitem NASA/STFC/ASI Swift. Desetisekundový záblesk vzplanul v souhvězdí Lva (Leo). Po chvíli jej již pozorovaly četné pozemní dalekohledy, včetně 2,2 metrového ESO/MPG na La Silla a známého ESO/VLT na Paranalu v Chile.

Určit vzdálenost exploze pomohlo pozorování VLT v infračervené oblasti, sedmnáct hodin po objevení záblesku. „Zjistili jsme, že přicházející světlo je výrazně ovlivněno rudým posuvem, a to hlavně díky rozpínání vesmíru,“ říká Nial Tanvir vedoucí týmu na VLT. „Rudý posuv 8,2 znamená, že jde o dosud nejvzdálenější zaznamenaný gama záblesk a tedy svým způsobem také nejvzdálenější pozorovaný objekt.“ Neboť se světlo pohybuje konečnou rychlostí, znamená to, že čím vzdálenější objekty pozorujeme, tím hlouběji do minulosti se díváme. Sledovaná exploze se odehrála 600 miliónů let po vzniku vesmíru. To není více, než 5 procent jeho současného stáří. Obecně se soudí, že první hvězdy vznikly 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

„Objev potvrzuje důležitost gama záblesků při studiu nejvzdálenějších oblastí našeho vesmíru,“ říká Tanvir. „Nyní si můžeme být jisti, že v budoucnu nalezneme ještě vzdálenější záblesky. Tím se nám otevřou dveře pro studium prvních hvězd a závěru temného věku vesmíru.“

Předcházejícím nejvzdálenějším objektem byla spektrograficky potvrzená galaxie s posuvem 6,96 [1], zatímco držitelem rekordu o nejvzdálenější záblesk byl GRB 080913, rovněž objeven družicí Swift a pozorován VLT. Jeho rudý posuv byl 6,7 [2]. Událost, která tento záblesk způsobila se odehrála o 200 miliónů let později, než příčina nyní pozorovaného GRB 090423.

 

Zdroj

 

Další informace:

Složení mezinárodního pozorovacího týmu (ISAAC) na VLT: N. Tanvir (U. Leicester, VB), A. Levan (U. Warwick, VB), K. Wiersema (U. Leicester, VB), J. Fynbo a J. Hjorth (Dark Cosmology Centre, Kodaň, Dánsko) a P. Jakobsson (Reykjavik, Island).

Složení pozorovacího týmu (GGROND) na 2,2 metrovém ESO/MPG v La Silla: F. Olivares, T. Krühler, J. Greiner a R. Filgas (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, Garching, Německo).

Gama záblesky zaznamenávají dalekohledy na oběžné dráze. Po uvolnění vysokoenergetického záření se na chvíli stávají pozorovatelné také ve viditelné a infračervené oblasti. Tento „dosvit“ rychle mizí a podrobné studium je tak možné pouze několik málo hodin po objevu. Přesto jsou tato data důležitá pro určení vzdálenosti či absolutní magnitudy.

Gama záblesky jsou nejjasnější události vesmíru. Když hvězda vyčerpá své jaderné palivo, zhroutí se do neutronové hvězdy či černé díry. Vysílá při tom do okolního vesmíru tzv. jety plynu. Procesy, které vedou ke vzniku těchto jetů, nám nejsou zatím zcela známy, nicméně, ve chvíli, kdy jety zasáhnou plyn odvržený hvězdou již dříve, dojde k jejich zahřátí a emisi dalšího záření – dosvitu.

 

Poznámky:

[1] Viz https://www.naoj.org/Pressrelease/2006/09/13/index.html

[2] Viz http://www.nasa.gov/mission_pages/swift/bursts/farthest_grb.html

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.

 

Kontakty:

Nial Tanvir, University of Leicester, VB
e-mail: nrt3 (at) star.le.ac.uk, tel.: +44 116 2231217, mobile: +44 7980 136499

Henri Boffin, ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer
e-mail: hboffin (at) eso.org, tel.: +49 89 3200 6222

Valeria Foncea, ESO Press Officer in Chile
e-mail: vfoncea (at) eso.org, tel.: +56 2 463 3123

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz