Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Objev nejmenší exoplanety

Objev nejmenší exoplanety

23.04.2009

ESO 015/09 tisková zpráva

Známý objevitel exoplanet Michel Mayor zveřejnil objev nejlehčí známé exoplanety, která se nachází ve slavném systému Gliese 581. Planeta nese označení Gliese 581 e a je pouze dvakrát hmotnější než naše Země. Nová data vedla také k přepočítání dráhy planety Gliese 581 d, objevené již v roce 2007, jež se tak dostala do zóny života, kde na ní mohou existovat kapalné vodní oceány. Jedinečný objev je výsledkem více než čtyř let pozorování s pomocí spektrografu HARPS umístěném na 3,6 metrového dalekohledu ESO na La Silla. Ten je v současnosti nejúspěšnějším lovcem exoplanet s nízkou hmotností.

„Svatým grálem v pátrání po exoplanetách jsou v současnosti kamenné planety zemského typu, nacházející se v zóně života, což je pás možných vzdáleností planety od hvězdy, ve kterém jsou vhodné podmínky pro existenci vody v kapalném stavu,“ říká Michel Mayor z ženevské observatoře, který vedl evropský tým k tomuto zásadnímu objevu. Oběžná doba planety Gliese 581 e je pouhých 3,15 dne a mateřská hvězda, okolo které obíhá, se nachází v souhvězdí Vah ve vzdálenosti 20,5 světelných let. „Hmotnost planety je 1,9 násobek hmotnosti Země a jde tedy o nejméně hmotnou známou exoplanetu. S velkou pravděpodobností je kamenná,“ říká spoluautor objevu Xaver Bonfils z observatoře v Grenoblu.

Gliese 581 e se díky malé vzdálenosti od mateřské hvězdy v zóně života nenachází, nicméně jiná planeta tohoto systém se po upravených výpočtech její oběžné dráhy v zóně života ocitla. Před dvěma lety objevil HARPS dvojici superzemí (ESO 22/07) a spolu s dříve známou planetou velikosti Neptunu (ESO 30/05) má dnes hvězdný systém čtyři členy. Vyjádřeno v násobcích hmotnosti Země mají exoplanety hmotnosti 1,9 (planeta e), 16 (planeta b), 5 (planeta c) a 7 (planeta d). Nejvzdálenější z nich, Gliese 581 d, má oběžnou dobu 66,8 dne. „Na čistě kamennou planetu má pravděpodobně příliš velkou hmotnost, můžeme ale spekulovat o původem ledové planetě, která migrovala blíže ke hvězdě,“ říká člen týmu Stephane Udry. Nová pozorování posunula planetu do zóny života, kde může existovat voda v kapalném stavu. „Déčko by mohlo být pokryto hlubokým oceánem. Jde o prvního vážného kandidáta na vodní svět,“ doplňuje Udry.

Vzdálené planety lze odhalit díky jejich gravitačnímu působení na mateřskou hvězdu, které způsobuje její pohupování rychlostí srovnatelnou s rychlou chůzí, tj. okolo 7 km/h. Planety s nízkou hmotností v zóně života můžeme nejsnáze nalézt okolo málohmotných červených trpaslíkům, kterým je rovněž hvězda Gliese 581. Jde o hvězdy poměrně chladné, a proto se zóna života nachází relativně blízko. V malých vzdálenostech od hvězdy bude gravitační působení planety silnější a houpavý efekt vyšší, pravděpodobnost objevení exoplanety tak u těchto hvězd vzrůstá. I přes tyto skutečnosti je jejich detekce stále výzvou, a proto je třeba přesných přístrojů jako je například HARPS.

„Pokrok, který jsme učinili od objevu první exoplanety u hvězdy 51 Pegasi, je úžasný,“ říká Mayor. „Hmotnost Gliese 581 e je osmdesátkrát menší. To je fantastický vývoj za pouhých 14 let.“ Astronomové si věří, že postoupí ještě dále. „Za současných podmínek můžeme objevit další planety zemského typu, nalézající se v zóně života,“ říká Bonfils. „Lov pokračuje.“

  

Zdroj

  

Poznámky:

Objev byl oznámen na konferenci JENAM během Evropského týdne astronomie & kosmonautiky (European Week of Astronomy & Space Science), který pořádala univerzita Hertfordshire ve Velké Británii. Výsledky výzkumu jsou publokovány v časopise Astronomy & Astrophysics (článek: “The HARPS search for southern extra-solar planets: XVIII. An Earth-mass planet in the GJ 581 planetary system”, by Mayor et al., 2009).

Složení týmu: M. Mayor, S. Udry, C. Lovis, F. Pepe and D. Queloz (Geneva Observatory, Švýcarsko), X. Bonfils, T. Forveille , X. Delfosse, H. Beust and C. Perrier (LAOG, Francie), N. C. Santos (Centro de Astrofisica,Universidade de Porto), F. Bouchy (IAP, Paříž, Francie) and J.-L. Bertaux (Service d’Aéronomie du CNRS, Verrières-le-Buisson, Francie).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor.

Odkazy:

Kontakty:

Michel Mayor, Geneva University, Switzerland, e-mail: michel.mayor (at) unige.ch
Prof. Mayor se ve dnech 20-21 května zůčastní konference JENAM a bude k zastižení na telefonu tiskového centra.

Xavier Bonfils a Thierry Forveille, Grenoble Observatory, France
Tel.: +33 476 63 55 27, +33 4 76 51 42 06, eE-mail: xavier.bonfils (at) obs.ujf-grenoble.fr, thierry.forveille(at)obs.ujf-grenoble.fr

Stephane Udry, Geneva University, Switzerland, tel.: +41 22 379 2467, e-mail: stephane.udry (at) unige.ch

ESO La Silla - Paranal - ELT Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz



autor: Tomáš Mohler


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz