Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nový Saturnův měsíček v prstenci G

Nový Saturnův měsíček v prstenci G

16.03.2009

Tato sekvence tří snímků, pořízených kosmickou sondou Cassini během deseti minut, ukazuje dráhu nově objeveného měsíčku v jasnějším oblouku uvnitř málo zřetelného prstence G. Měsíček obdržel předběžné označení S/2008 S1 a kolem planety obíhá ve vzdálenosti 167 500 km.

Na každém snímku je vidět uvnitř prstence malá zřetelná světlá skvrna. Na rozdíl od světlých proužků na pozadí, což jsou vzdálené hvězdy, jejichž obraz je rozmazaný v důsledku dlouhé expozice 46 sekund, světlá skvrna uvnitř prstence je orientována stejně jako prstenec a pohybuje se podél prstence, jak se sluší a patří na objekt, který je součástí prstence G. Oblast prstence s měsíčkem je na snímcích vyznačena čtverečkem.

Astronomové interpretovali tento pohybující se útvar jako odraz světla od povrchu malého měsíčku o průměru zhruba 0,5 km, který je pravděpodobně hlavním dodavatelem materiálu prstence G. Prachová zrníčka a drobné úlomky bombardují jeho povrch, přičemž dochází k uvolňování nových částic, které vytvářejí relativně světlý oblouk materiálu na vnitřní straně prstence G, který je na pořízených fotografiích dobře vidět jako součást prstence. Materiál z tohoto oblouku se postupně rozptyluje a doplňuje celý prstenec.

Tyto publikované fotografie byly pořízeny úzko-úhlou kamerou na palubě sondy Cassini 27. 10. 2008. První fotografie (vlevo) byla pořízena ve viditelném světle, druhá fotografie (uprostřed) byla pořízena v červeném světle a třetí fotografie (vpravo) v oboru blízkého infračerveného záření v okolí vlnové délky 750 nanometrů. Rozlišení na prvním snímku dosahuje 7 km/pixel, rozlišovací schopnost dalších dvou snímků je nižší. Kamera se dívala směrem na neosvětlenou stranu prstenců pod úhlem 5° nad rovinou prstenců. Fotografie byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 1,2 miliónu km, přičemž úhel Slunce-Saturn-Cassini byl 23°.

Saturnovy prstence byly pojmenovávány v pořadí, jak byly postupně objevovány. Ve směru od planety se nacházejí prstence D, C, B, A, F, G a E. Prstenec G je jedním z vnějších difúzních prstenců. Uvnitř slabého prstence G se nachází relativně jasný a úzký oblouk o šířce 250 km, složený z materiálu rozprostírajícího se do vzdálenosti 150 000 km, což je zhruba jedna šestina obvodu prstence.

Již dřívější měření výskytu plazmy a prachu přístroji na palubě sondy Cassini naznačovala, že tato část prstence vzniká z relativně velké ledové částice (jež je součástí prstence) jako je tento objevený měsíček.

Nový měsíc je příliš malý na to, aby byl přímo vyfotografován kamerou. Jeho velikost byla určena nepřímo na základě porovnání jeho jasnosti s jinými známými malými měsíci planety Saturn, jako je například Pallene.

Nově objevený Saturnův měsíc nemusí být jediným větším tělesem uvnitř prstence G. Již dřívější měření pomocí jiných přístrojů na palubě sondy Cassini naznačovala existenci populace částic, jejichž rozměry se mohou pohybovat v rozmezí 1 až 100 m. „Dopady meteoroidů nebo vzájemné srážky těchto těles a malých měsíčků mohou vytvářet částice pro formování pozorovaného oblouku v prstenci G,“ říká Matthew Hedman (Cornell University, Ithaca, New York).

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/imagedetails/index.cfm?imageId=3434 a http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=SatS2008S1

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz