Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nový obrovský Saturnův prstenec

Nový obrovský Saturnův prstenec

10.10.2009

Spitzerův kosmický dalekohled, provozovaný NASA, objevil nový obrovský prstenec kolem Saturnu – zdaleka největší mezi prstenci obřích plynných planet.

Nový prstenec obepíná ve velké vzdálenosti známou soustavou Saturnu. Jeho rovina je skloněna k rovině známých hlavních prstenců pod úhlem 27°. Vnitřní okraj nového prstence začíná ve vzdálenosti 6 miliónů km od planety a jeho vnější okraj se nachází ve vzdálenosti přibližně 12 miliónů km. Jeden ze vzdálených měsíců Saturnu – Phoebe – obíhá uvnitř nově objeveného prstence a s největší pravděpodobností je zdrojem materiálu pro jeho tvorbu.

Toto nejnovější halo kolem Saturnu je pořádně tlusté – jeho tloušťka je přibližně 20krát větší než průměr planety. „Jedná se o mimořádně velký prstenec,“ říká Anne Verbiscerová, astronomka na University of Virginia, Charlottesville. Dalšími autory článku, který byl publikován v časopise Nature, jsou Douglas Hamilton (University of Maryland, College Park) a Michael Skrutskie (University of Virginia, Charlottesville).

Infračervené „oko“ Spitzerova kosmického dalekohledu bylo schopno vystopovat infračervené záření pásu studeného prachu kolem Saturnu. Observatoř Spitzer, vypuštěná v roce 2003, je v současné době vzdálena od Země 107 miliónů km a obíhá kolem Slunce po podobné dráze jako naše planeta.

Nový objev může pomoci rozluštit starou záhadu jednoho ze Saturnových měsíců. Iapetus má překvapivý vzhled – jedna jeho polokoule je světlá jako čerstvý sníh a druhá tmavá jako asfalt. Astronom Giovanni Cassini poprvé spatřil tento měsíc v roce 1671. Jeho tmavá část byla pojmenována Cassini Regio na počest objevitele. Senzační snímky měsíce Iapetus, pořízené sondou Cassini, si můžete prohlédnout v adresáři http://saturn.jpl.nasa.gov/photos/?start=1&subCategory=14.

Nový objev může vysvětlit, proč je oblast Cassini Regio tak tmavá. Prstenec se rozkládá ve stejné poloze, jako dráha měsíce Phoebe, zatímco Iapetus a část větších měsíců se nachází v blízkosti planety a obíhá opačným směrem. Podle astronomů některé tmavé prachové částice z vnějšího prstence vnikají do vnitřních oblastí soustavy – směrem k měsíci Iapetus, kde ulpívají na jeho ledovém povrchu podobně jako mouchy na čelním skle jedoucího auta.

Astronomové měli již dlouho podezření, že existuje souvislost mezi vzdáleným měsícem Phoebe a tmavým prachem na povrchu Iapeta,“ říká Douglas Hamilton. „Nově objevený prstenec jim poskytl přesvědčivý důkaz této vzájemné vazby.“

Anne Verbiscerová použila se svými spolupracovníky Spitzerův kosmický dalekohled a jeho kameru, pracující na delších vlnových délkách infračerveného záření, nazvanou MIPS (Multiband Imaging Photometer for Spitzer) ke skanování části oblohy v okolí planety Saturn. Astronomové měli tušení, že Phoebe může obíhat v prstenci prachu, vyraženého z jeho povrchu při srážkách s drobnými objekty. Když se astronomové poprvé podívali na data z družice Spitzer, spatřili nový prachový prstenec.

Je velmi obtížné spatřit nejvzdálenější prstenec Saturnu ve viditelném světle pomocí dalekohledu. Jeho částice jsou velmi řídké. Relativně malý počet částic v prstenci odráží jen velmi málo viditelného světla, zejména ve vzdálenosti Saturnu, kde je sluneční světlo velmi slabé. „Částice jsou tak rozptýlené, že pokud byste stáli uvnitř prstence, stejně byste se o něm nedozvěděli,“ říká Anne Verbiscerová.

Kosmická observatoř Spitzer je schopná zaregistrovat i záření studeného prachu, jehož teplota dosahuje přibližně pouhých 80 K (tj. asi -190 °C). Studené objekty „svítí“ v oboru infračerveného (tepelného) záření; podobně například zmrzlinový pohár doslova sálá v infračerveném oboru.

Tato pozorování byla uskutečněna ještě před tím, než Spitzerův kosmický dalekohled vypotřeboval v květnu 2009 zásoby chladícího média. Nyní pracuje v  tzv. prodloužené „teplé“ misi.

Nově objevený Saturnův prstenecPřipojená kresba ilustruje rozlehlost největšího prstence planety Saturn, objeveného pomocí družice NASA s názvem Spitzer Space Telescope. Prstenec je obrovský, sahá do velké vzdálenosti od plynné planety a doposud známých majestátních prstenců.

Prstenec začíná ve vzdálenosti zhruba 6 miliónů km od planety Saturn a rozprostírá se až do vzdálenosti přibližně 12 miliónů km. Je rovněž velmi tlustý – jedná se přibližně o dvacetinásobek průměru planety Saturn. Objem prstence je srovnatelný s miliardou zeměkoulí.

Nově objevený Saturnův prstenec je skloněn vůči rovině známých prstenců o úhel 27° a zahrnuje i dráhu měsíce Phoebe. Jak měsíc Phoebe, tak i částice v novém prstenci obíhají opačným směrem, než většina měsíců Saturnu včetně Titanu a Iapeta.

Proč astronomové čekali tak dlouho na objev tak velkého prstence? Odpověď je jednoduchá: prstenec je velmi řídký, tvořený rozptýlenou směsí drobných částic prachu a ledu a ve viditelném světle není pozorovatelný.

Použité fotografie Saturnu a měsíců Phoebe a Iapetus na komponovaném obrázku pořídila kosmická sonda Cassini. Znázorněný prstenec je uměleckou představou na základě dat, zjištěných družicí Spitzer v oboru infračerveného záření.

Velikost měsíce Phoebe byla záměrně zvětšena pro jeho lepší viditelnost na obrázku. Ve skutečnosti má průměr jen 200 km, zatímco Iapetus je mnohem větší: má průměr 1500 km.

Zdroj: http://www.spitzer.caltech.edu/Media/releases/ssc2009-19/release.shtml

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies