Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nový lovec exoplanet TESS odstartoval na oběžnou dráhu

Nový lovec exoplanet TESS odstartoval na oběžnou dráhu

19.04.2018

Soukromá raketa Elona Muska s názvem Falcon 9 společnosti SpaceX dopravila do vesmíru 18. dubna 2018 novou kosmickou observatoř TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), jejímž úkolem bude navázat na objevy předcházející družice NASA s názvem Kepler a pokračovat v objevování planet kroužících kolem jiných hvězd než Slunce. Předpokládá se objev asi 20 000 exoplanet a až 500 super-Zemí a menších planet.

Observatoř bude po navedení na pracovní oběžnou dráhu (za pomoci gravitačního manévru u Měsíce) asi 60 dní ve zkušebním provozu a poté bude zahájena dvouletá primární mise. V prvním roce bude družice, která je vybavena čtyřmi širokoúhlými kamerami, zkoumat 13 sektorů jižní oblohy, ve druhém roce dalších 13 sektorů severní oblohy. V průběhu této části mise pokryje pozorováním 85 % celé oblohy. Jednotlivé pozorované sektory se u nebeských pólů samozřejmě překrývají, takže zde bude možné objevit i planety s delší oběžnou dobou (například jeden rok). K tomuto účelu je vybavena čtyřmi kamerami se zorným polem 24 × 24 stupně (což například pokryje celé souhvězdí Orion).

Nový americký hledač exoplanet bude kroužit kolem Země po velmi protáhlé eliptické dráze – v nejnižším bodě 108 307 kilometrů a v nejvyšším pak 375 889 km nad zemským povrchem s dobou oběhu 13,7 dne. Oběžná dráha družice bude v rezonanci 2 : 1 s oběžnou dráhou Měsíce. Satelit o hmotnosti 365 kilogramů se zaměří na hledání nových planet pomocí jejich přechodů před kotoučky mateřských hvězd (jedná se o tzv. tranzity, kdy dojde k nepatrnému, avšak měřitelnému poklesu jasnosti hvězdy). Z průběhu světelné křivky lze určit nejen přítomnost planet, ale i jejich oběžnou periodu, velikost či hustotu (známe-li z jiných pozorování hmotnost).

Při výzkumu se zaměří především na blízké hvězdy spektrální třídy G a K, což jsou stálice podobné Slunci. Bude studovat více než 200 000 hvězd včetně asi 1 000 nejbližších červených trpaslíků. Objevené exoplanety kroužící kolem hvězd v tzv. obyvatelné zóně budou v budoucnu podrobeny detailnímu studiu za účelem zjištění složení jejich atmosfér a výzkumu dalších parametrů k určení, zda by se na nich mohl vyskytovat život. Předpokládá se, že na základě analýzy dat z družice TESS se podaří objevit asi 20 000 exoplanet a až 500 super-Zemí a menších planet.

Observatoř TESS se zaměří především na hvězdy, které jsou od Země vzdáleny méně než 300 světelných roků, které budou 30× až 100× jasnější než ty, které nepřetržitě sledovala družice Kepler. Vyšší jasnost umožní astronomům využít spektroskopii ke studiu emisních a absorpčních čar ve spektru k určení hmotnosti planet, jejich hustoty a složení atmosfér.

Metodou pozorování tranzitů objevila observatoř Kepler zatím 2 649 exoplanet, dalších 2 724 kandidátů je nutno podrobit dalšímu sledování, aby mohl být jejich objev potvrzen. Je třeba připomenout, že Kepler sledoval asi 150 000 hvězd na rozhraní souhvězdí Labutě a Lyry. V současné době obsahuje katalog potvrzených exoplanet celkem 3 767 objektů.

A co bude dál ve výzkumu exoplanet?

Také evropský program CHEOPS (CHaracterising ExOPlanets Satellite) se zaměří na výzkum exoplanet. Satelit má obíhat 3,5 roku kolem Země ve výšce 650 až 800 km a pomocí teleskopu o průměru 32 centimetrů bude provádět pozorování na vlnových délkách 400 až 1100 nm. K pátrání po exoplanetách bude využívat tranzitní metodu. Zkoumat bude převážně jasnější hvězdy a jeho hlavním cílem bude zpřesnění parametrů již známých exoplanet. Vedou se rovněž diskuse o tom, zda bude schopen u některých planet vypátrat i velké měsíce. Získaná data také pomohou upřesnit představu o změnách oběžných drah během evoluce planetárních systémů. Družice bude vypuštěna na přelomu let 2018 a 2019 z Centre Spatial Guayanais (CSG) pomocí ruské nosné rakety Sojuz.

Do objevování a výzkumu exoplanet se zapojí rovněž další připravovaná vesmírná observatoř Evropské kosmické agentury ESA s názvem PLATO (Planetary Transits and Oscillations). Bude vybavena sadou velkého počtu samostatných fotometrů za účelem určování charakteristik kamenných extra-solárních planet obíhajících kolem červených trpaslíků a žlutých trpaslíků podobných Slunci; a to především těch, které krouží v obyvatelných zónách mateřských hvězd. Na povrchu těchto planet by mohla existovat kapalná voda, která je základem pro případný život. K pozorování bude využívat metodu tzv. tranzitů. Předpokládá se výzkum několika tisíc planetárních soustav. Podle stávajícího plánu by mohl být teleskop PLATO vypuštěn v roce 2026 a na dráze by měl fungovat nejméně čtyři roky.

Počátkem roku 2018 zařadila Evropská kosmická agentura do svého programu nový projekt zaměřený na výzkum exoplanet – observatoř ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey). Teleskop s eliptickým primárním zrcadlem o rozměrech 1 100 mm × 730 mm bude vypuštěn v polovině roku 2028 nosnou raketou Ariane 6 a bude umístěn na dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu km od Země. Předpokládá se, že během primární čtyřleté mise určí chemické složení zhruba u 1 000 exoplanet.

Zdroj: https://tess.mit.edu/; https://tess.gsfc.nasa.gov/ a http://www.esa.int/ESA

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies