Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nové důkazy: Venuše stále ztrácí vodu

Nové důkazy: Venuše stále ztrácí vodu

21.09.2009

Pozorování, prováděná přístroji na palubě evropské kosmické sondy Venus Express, poskytla nové nezvratné důkazy, že sluneční vítr odnáší pryč významné množství vody z planety Venuše, která je svojí velikostí srovnatelná se Zemí. Získaná data rovněž vnesla nové světlo na přenos stopových plynů v atmosféře Venuše a na zákonitosti vanoucích větrů. Výsledky dosavadního výzkumu byly publikovány 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress v Potsdamu (SRN).

Přístroje SPICAV (Spectroscopy for Investigation of Characteristics of the Atmosphere of Venus) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) byly použity k měření koncentrace vodních par v atmosféře Venuše ve výškách v rozmezí 10 až 110 km nad povrchem, tj. včetně prostoru vysoko nad hranicí oblačnosti. Na vyhodnocení dat se podíleli vědečtí pracovníci z Belgie a Ruska, kteří zjistili, že poměr tzv. těžké vody, která obsahuje místo vodíku izotop deuteria, k obyčejné vodě je téměř dvakrát vyšší v prostoru nad oblačností ve srovnání s jeho hodnotou ve spodních vrstvách atmosféry.

Vodní páry jsou velmi vzácnou látkou v atmosféře Venuše: pokud by veškerá pára zkondenzovala, vytvořila by na povrchu planety vrstvu vody o tloušťce pouhých několika centimetrů. Nicméně se domníváme, že dříve Venuše obsahovala velké množství vody, která již v podobě vodní páry unikla do kosmického prostoru nebo byla stržena nepřetržitým proudem slunečního větru. Závěry ze sondy Venus Express ukazují, že těžká voda obsahující deuterium není schopna uniknout tak snadno z gravitace Venuše jako obyčejná voda. Tento nadbytek těžké vody poskytl jasný důkaz, že se voda ztrácí především v horní vrstvě atmosféry působením slunečního větru a že Venuše byla pravděpodobně ve vzdálené minulosti mnohem vlhčí a více se podobala Zemi,“ říká Dr. Emmanuel Marcq (laboratoře LATMOS, Francie).

Vědecký tým, jehož vedoucím je Emmanuel Marcq, rovněž použil zařízení SPICAV ke studiu změn množství oxidu siřičitého v různých planetografických šířkách a zjistil, že zde existuje pozvolný pokles koncentrace tohoto plynu směrem k pólům Venuše.

To velmi dobře souhlasí s našimi poznatky o globální cirkulaci atmosféry,“ říká Emmanuel Marcq. „Energie přicházející ze Slunce je přerozdělována tak, že ovzduší v okolí rovníku stoupá vzhůru a následně klesá v oblastech pólů. Rovněž byl zaznamenán pokles množství oxidu siřičitého v horních vrstvách atmosféry, kde jej rozkládá ultrafialové záření Slunce. Celkově naše měření potvrzují klesající trend koncentrace oxidu uhličitého od doby prvních měření, uskutečněných v 70. letech minulého století, která naznačují, že na Venuši může být aktivní vulkanismus, avšak doposud nebylo nic takového pozorováno.“

Týmy vědců kolem přístrojů VIRTIS a VMC (Venus Monitoring Camera) byly rovněž schopné měřit rychlosti větru v různých výškách atmosféry Venuše na základě analýzy pozorování na různých vlnových délkách. Horní vrstva oblačnosti ve výšce 70 km nad povrchem odráží viditelné a ultrafialové záření na denní straně planety. Spodní vrstvy atmosféry mohou být studovány na noční polokouli v oboru infračerveného záření. Tepelná energie uniká z povrchu a ze spodních vrstev atmosféry v úzkém spektrálním oboru infračerveného záření.

Pozorování spodních vrstev oblačnosti v období dvou let ukázala, že zde vane vítr téměř konstantní rychlostí a nejsou zde pozorovány žádné sezónní efekty, spojené s polohou Slunce na místní obloze. Výzkum, jehož vedoucím byl Dr. Ricardo Hueso (Universidad País Vasco) ukázal, že ke změnám síly větru docházelo čas od času, zvláště pak v oblastech blízko pólu – v okolí 65. stupně jižní šířky.

Tyto variace jsou pravděpodobně svázány s polárním vírem, který může ovlivňovat oblasti ve svém okolí, avšak ještě nemáme k dispozici vysvětlení, k čemu zde dochází,“ říká Ricardo Hueso.

Dřívější studie ukazovaly, že rychlost větrů, vanoucích od východu na západ, je velmi vysoká – ve výšce horní vrstvy oblačnosti dosahuje 400 km/h v rovníkových oblastech, zatímco ve vrstvě spodní oblačnosti (oblast tropických šířek) byla naměřena rychlost 230 km/h. Nové analýzy rovněž ukazují, že zde téměř chybí meridiální proudění (ve směru sever-jih) mezi tropickými a subpolárními šířkami v oblasti spodní hranice oblačnosti, kde byla zjištěna rychlost větrů pouhých 35 km/h v oblasti horní hranice oblačnosti, směřujících z tropických šířek směrem k pólu a přenášejících stejným směrem tepelnou energii.

Většina oblačných struktur ve spodní vrstvě oblačnosti se nepohybuje v meridiálním směru, avšak občas se některé z nich vydají směrem k severu, jiné naopak k jihu. V průměru však tyto turbulence a chaotické pohyby jsou velmi blízké nule, avšak výjimečně mohou cestovat rychlostí až 40 km/h na jih či na sever. Když budeme schopni analyzovat také tyto turbulentní pohyby ve spodní vrstvě oblačnosti, můžeme objevit důležité stopy původu tzv. atmosférické super-rotace a posléze rozluštit velkou záhadu: proč na Venuši vanou větry vyšší rychlostí, než se planeta otáčí kolem své osy,“ říká Dr. Ricardo Hueso.

Zdroj: http://www.physorg.com/news172307964.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje