Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nová předpověď příštího slunečního maxima

Nová předpověď příštího slunečního maxima

03.06.2009

Mezinárodní tým expertů vedený pracovníky NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) ve spolupráci s NASA publikoval novou předpověď pro následující sluneční cyklus. Podle expertů nastane maximum příštího cyklu č. 24 v květnu 2013 s nízkou úrovní maximálního relativního čísla slunečních skvrn.

Na připojeném grafu je zachyceno maximum posledního cyklu slunečních skvrn (modrá křivka) a předpokládané maximum následujícího slunečního cyklu (červená křivka). Credit: NOAA/Space Weather Prediction Center.

Pokud je naše předpověď správná, sluneční cyklus č. 24 bude mít průměrné maximum relativního čísla slunečních skvrn kolem 90, což je nejnižší hodnota od roku 1928, kdy sluneční cyklus č. 16 dosáhl na maximální hodnotu 78,“ říká šéf skupiny vědců Doug Biesecker, NOAA Space Weather Prediction Center. Z předpovědi vyplývá, že to bude „slabý“ a „klidný“ sluneční cyklus, avšak může se jednat o chybnou představu.

Stejný cyklus s nízkou průměrnou hodnotou relativního čísla je schopen produkovat bouřlivé kosmické počasí,“ podotýká Doug Biesecker. „Velká geomagnetická bouře z roku 1859 například nastala v průběhu slunečního cyklu, který dosahoval stejných hodnot jako u očekávaného maxima v roce 2013.“

Geomagnetická bouře z roku 1859 známá jako „Carringtonova událost“, pojmenovaná podle Richarda Carringtona, který pozoroval a popsal tuto podněcující sluneční erupci, po níž následovala magnetická bouře, jež postihla celou zeměkouli. Přerušila telegrafní spojení a naopak ve vedeních, která nebyla připojena k bateriím, vznikly indukcí takové proudy, že je bylo možné použít k telegrafování. Od pólů až po tropy osvětlovaly noční oblohu polární záře tak jasné, že lidé mohli číst noviny při jejich červené a zelené záři.

Lawrence Townsend (University of Tennessee) se svými spolupracovníky vypočítal, že velmi energetické částice, vyvržené při obdobných explozích na Slunci by mohly způsobit i smrt kosmonautů na Měsíci.

Ze zprávy National Academy of Sciences vyplývá, že pokud by obdobná bouře nastala v současné době, mohla by na Zemi způsobit škodu ve výši 1 až 2 biliónů dolarů na technologiích a technické infrastruktuře, jejíž uvedení do původního stavu by si vyžádalo 4 až 10 let. Pro porovnání: Hurikán Katrina způsobil škody ve výši „pouhých“ 80 až 125 miliard dolarů.

Poslední prognóza koriguje předcházející předpověď sluneční aktivity z roku 2007. V té době se ostře rozdělená skupina odborníků domnívala, že minimum sluneční činnosti nastane v březnu 2008, které bude následovat buď vysoké maximum sluneční činnosti v roce 2011 nebo slabé maximum v roce 2012. Konkurenční modely dávaly rozdílné předpovědi a astronomové byli netrpěliví, který model předpovědi sluneční aktivity bude nakonec správný.

Nyní je zřejmé, že žádný z těchto modelů nebyl zcela správný,“ říká Dean Pesnell, Goddard Space Flight Center, NASA, hlavní vedoucí skupiny odborníků. „Slunce se chová neočekávaně ale velmi zajímavě.“

Cykly slunečních skvrnAstronomové sledují pečlivě cykly sluneční činnosti od poloviny 18. století. Graf počtu slunečních skvrn se podobá toboganu (horské dráze) – dosahuje maximálních a minimálních hodnot v průměru jednou za 11 let. Na první pohled vypadá jako pravidelný vzor, avšak předpovídání „vrcholů“ a „údolí“ je velmi obtížné. Jednotlivé cykly jsou proměnné co do délky trvání v rozmezí 9 až 14 roků. Některá maxima jsou vysoká, jiná naopak nízká. Minima jsou obvykle krátká v trvání pouhých dvou let, avšak někdy se protáhnou na mnohem delší dobu. Například v 17. století se Slunce pohroužilo do 70 let trvajícího období beze skvrn, známého jako Maunderovo minimum, ze kterého vědci stále ještě nejsou moudří.

Právě nyní je sluneční cyklus ve svém minimu – nejhlubším za posledních sto let. V letech 2008 a 2009 Slunce ustanovilo nové rekordy pro nejnižší počet slunečních skvrn, intenzitu slunečního větru a množství slunečního záření. Slunce je již déle než dva roky téměř beze skvrn a významných slunečních erupcí.

V mojí profesionální kariéře jsem nikdy nic podobného nepozoroval,“ říká Dean Pesnell. „Minimum sluneční činnosti trvá mnohem déle, než jsme v roce 2007 předpokládali.“

Slunce 3. 6. 2009V posledních měsících však Slunce začalo vykazovat nepatrné signály života. Malé sluneční skvrny a „protoskvrny“ se objevují se zvyšující se frekvencí. Obrovské proudy plazmy na povrchu Slunce (tzv. zonální proudění) získávají na intenzitě a pomalu driftují směrem ke slunečnímu rovníku. Radioastronomové detekovali slabé avšak významné signály rádiové emise. Všechna tato zjištění předznamenávají probuzení slunečního cyklu č. 24 a na jejich základě byla vytvořena nová jednotná předpověď budoucí sluneční aktivity.

Podle této prognózy by mělo Slunce zůstat celkově klidné alespoň ještě jeden rok. Podle názoru vědců to je dobrá zpráva, protože sluneční minimum by tak bylo mnohem zajímavější, než jsme si dokázali představit. Nízká sluneční aktivita měla velký vliv na zemskou atmosféru, která se částečně ochladila a splaskla (zmenšila svůj objem). Kosmické smetí se nahromadilo na oběžné dráze kolem Země, protože na ně nepůsobil tak velký odpor atmosféry. Slabý sluneční vítr generuje méně magnetických bouří v okolí zemských pólů. Kosmické záření, které je obvykle odráženo zpět slunečním větrem, se místo toho dostává do prostředí v blízkosti naší Země. A existují ještě další průvodní jevy, které můžeme studovat pouze tak dlouho, pokud Slunce zůstane klidné.

Zdroj: http://www.physorg.com/news163083874.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz