Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Nejmenší planetární soustava

Nejmenší planetární soustava

17.01.2012

Astronomové zpracovávající data z americké družice Kepler objevili tři vůbec nejmenší exoplanety, jaké byly doposud pozorovány u jiných hvězd, než je naše Slunce. Planety krouží kolem osamělé hvězdy s označením KOI-961. Velikosti planet dosahují 0,78; 0,73 a 0,57 průměru Země. Nejmenší z exoplanet je jen nepatrně větší než planeta Mars.

Toto je nejmenší doposud objevená planetární soustava,“ říká John Johnson, vedoucí vědecký pracovník NASA Exoplanet Science Institute na California Institute of Technology (Caltech), Pasadena. „Jedná se o planetární soustavu, která se svojí velikostí nejvíce podobá Jupiteru a jeho soustavě velkých měsíců. Tento objev je dalším důkazem rozmanitosti planetárních soustav v naší Galaxii.“

Na obrázku v úvodu článku je zachycena umělecká představa nejmenší planetární soustavy – ve skutečnosti je tak kompaktní, že se spíše podobá planetě Jupiter a jeho měsícům než hvězdě s planetami. K výzkumu soustavy astronomové použili data z družice Kepler doplněná o pozorování pozemními dalekohledy.

Hvězda, která je od Země vzdálená 130 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě, patří mezi tzv. červené trpaslíky. Je 6krát menší než Slunce, tzn. že je pouze o 70 % větší než Jupiter. Je mnohem chladnější než Slunce (teplota 2 790 °C), proto je zbarvena do červena. Množství energie vyzářené jejím povrchem dosahuje pouze 0,0024 výkonu Slunce.

Nejmenší ze tří objevených exoplanet (označení KOI-961-03) je na obrázku znázorněna v popředí (tj. nejdále od hvězdy). Svojí velikostí se podobá planetě Mars. Blíže ke hvězdě postupně obíhají planety s označením KOI-961-01 a KOI-961-02. Planety obíhají kolem hvězdy KOI-961 ve vzdálenosti menší než 1 % vzdálenosti Země od Slunce. Dráha nejbližší planety KOI-961-02 je od hvězdy vzdálena zhruba 900 000 km (tj. o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Měsíce od Země).

Všechny tři planety uhánějí kolem mateřské hvězdy doslova tryskem: jeden oběh vykonají za dobu kratší než 2 dny. Nejbližší planeta oběhne jednou dokola dokonce za dobu kratší než půl dne. Malá vzdálenost od hvězdy znamená, že na jejich povrchu panují vysoké teploty v rozmezí +176 až +447 °C. Takzvaná obyvatelná zóna, kde může na povrchu planet existovat kapalná voda, se v tomto případě nachází daleko za oběžnými drahami objevených planet.

Astronomové prověřují v současné době tisíce kandidátů na exoplanety doposud objevených družicí Kepler,“ říká Doug Hudgins, vědecký pracovník projektu (NASA Headquarters, Washington). „Objev planety srovnatelné s velikostí Marsu je ohromující a naznačuje, že takovýchto planet může ve vesmíru existovat velké množství.“ Hvězdy typu červeného trpaslíka pravděpodobně tvoří až 80 % hvězd naší Galaxie.

Na druhém obrázku je porovnání velikosti největší planety Sluneční soustavy – Jupiteru – a čtyř jeho velkých měsíců s planetární soustavou u hvězdy KOI-961. Tato hvězda je velice podobná dobře známé Barnardově hvězdě, která se nachází v souhvězdí Hadonoše a od Země je vzdálena pouhých 6 světelných roků. Tato podobnost může být využita k získání podrobnějších informací o Barnardově hvězdě označované též jako Barnardova šipka (pro její rychlý vlastní pohyb mezi hvězdami), kterou objevil v roce 1916 americký astronom Edward E. Barnard.

Družice Kepler průběžně monitoruje změny jasnosti více než 150 000 hvězd. Můžeme předpokládat, že ještě zajímavější objevy na sebe nenechají dlouho čekat.

Zdroj: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2012/11jan_smallestexoplanets/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz