Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Náhodné setkání vykouzlilo kosmický snubní prsten

Náhodné setkání vykouzlilo kosmický snubní prsten

09.04.2014

ESO 012/14 tisková zpráva

Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT v Chile pořídili tento působivý záběr, který zachycuje planetární mlhovinu PN A66 33 známou rovněž pod označením Abell 33. Planetární mlhoviny vznikají v závěrečné fázi vývoje hvězd odvržením vnějších obálek plynu. Abell 33 je neobvykle symetrická a na obloze vypadá jako dokonalý kruh. Tato nádherná modrá bublina se náhodou promítá do místa, kde ze Země na obloze vidíme i bližší jasnou hvězdu. Společně pak připomínají diamantový zásnubní prsten.

Většina hvězd s hmotností srovnatelnou se Sluncem skončí svůj život v podobě bílého trpaslíka – malého velmi hustého a horkého tělesa, které pomalu chladne po miliardy let. Než se však hvězda stane bílým trpaslíkem, odvrhne svou atmosféru do okolního vesmíru a vytvoří planetární mlhovinu – barevně zářící oblak plynu obklopující malé a jasné obnažené jádro hvězdy.

Tento snímek, pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT, zachycuje nápadně kruhovou planetární mlhovinu Abell 33, která se nachází asi 2 500 světelných let od Země. Dokonale kruhový tvar však u těchto objektů není příliš častý – obvykle totiž symetrii oblaku něco naruší a planetární mlhovina nabude méně pravidelného tvaru [1]

Jasná hvězda nacházející se zdánlivě na okraji mlhoviny vnáší do tohoto snímku pořízeného dalekohledem ESO/VLT působivou iluzi. Jedná se však pouze o náhodné seskupení – hvězda HD 83535 se ve skutečnosti nachází před mlhovinou (asi napůl cesty mezi Zemí a Abell 33) a leží shodou okolností na správném místě, aby zkrášlila už tak působivý pohled. HD 83535 a Abell 33 společně připomínají nádherný diamantový prsten.

Pozůstatek hvězdy, která dala vzniknout mlhovině Abell 33, je možné spatřit uvnitř mlhoviny mírně mimo střed. Je stále poměrně jasný – září více než naše Slunce – a vydává velké množství ultrafialového záření, kterým nutí odvrženou obálku svítit [2].

Mlhovina Abell 33 je jedním z 86 objektů katalogu planetárních mlhovin, který v roce 1966 sestavil astronom George Abell (Abell Catalogue of Planetary Nebulae). Abell se zabýval také hledáním kup galaxií. Vytvořil rovněž katalog těchto objektů nacházejících se jak na severní tak na jižní obloze, který čítá na 4000 položek (Abell Catalogue).

K vytvoření uvedeného snímku byla použita data pořízená přístrojem FORS (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph), který pracuje ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Záběr vznikl v rámci programu 'ESO Cosmic Gems' [3].

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Tvar mlhoviny ovlivňuje rotace hvězdy, nebo například to, jestli se jedná o složku dvojhvězdného systému.

[2] Na tomto velmi detailním snímku se zdá, že centrální hvězda je dvojitá. Není však známo, jestli se jedná o fyzickou dvojhvězdu nebo pouze náhodné seskupení na obloze.

[3] Uvedený obrázek byl vytvořen v rámci programu ESO Cosmic Gems – iniciativy, jejíž snahou je pořizovat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků pozorovacího času a jinak nevyužitého času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální. Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email:
rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1412. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz