Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Na Měsíci existovala voda!

Na Měsíci existovala voda!

15.07.2008

Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.

Použitím nové techniky vědci poprvé zjistili, že drobné kuličky vulkanického skla, posbírané na povrchu Měsíce při dvou vědeckých výpravách, obsahují vodu. Výzkumníci zjistili, že na rozdíl od dřívějších představ se voda při mohutné srážce, která vedla k vytvoření Měsíce, nevypařila úplně. Nové výzkumy naznačují, že se voda dostala na povrch Měsíce z jeho nitra a obohatila jeho povrchové horniny při vulkanických erupcích zhruba před 3 miliardami roků. Tento objev hovoří ve prospěch některých důležitých aspektů teorie vzniku Měsíce v důsledku obřího impaktu, které mohou mít vliv na možnou přítomnost vody v polárních oblastech Měsíce. Tato zpráva byla publikována 10. 7. 2008 v časopise Nature.

Astronomové jsou přesvědčeni, že Měsíc vznikl jako důsledek kolize Země s tělesem velikosti planety Mars v době před 4,5 miliardami roků. Tato „gigantická srážka“ vedla k částečnému roztavení obou těles a k vymrštění materiálu v podobě kapiček na oběžnou dráhu kolem Země, kde se poměrně v krátkém časovém úseku spojil a vytvořil jedno těleso – Měsíc.

V průběhu posledních 40 let bylo vyvíjeno velké úsilí k určení podstaty a původu těkavých látek ve vzorcích měsíční horniny. Byly získány spolehlivé důkazy, že nitro Měsíce obsahuje síru, některé sloučeniny chlóru, fluoru a uhlíku. Nicméně nebyla zjištěna přítomnost vody, což je v souladu se všeobecným míněním, že Měsíc je zcela suchý.

Vědecký tým, složený z odborníků Brown University, Carnegie Institution for Science a Case Western Reserve University, použil zdokonalené metody k analýze měsíčních vzorků za účelem pátrání po nepatrném množství přítomné vody. Spoluautor zprávy Erik Hauri (Carnegie´s Department of Terrestrial Magnetism) vyvinul nové techniky, které umožňují detekovat nepatrná množství vody ve sklech a minerálech pomocí technologie, nazvané sekundární iontová hmotová spektrografie (SIMS). Tento technický pokrok je výsledkem spolupráce s inženýry z Cameca Instruments (Francie), kteří vyrábějí velmi jemné přístroje (nanoSIMS), použitelné pro tato náročná měření.

„V uplynulých 40 letech byla hranice pro detekci vody v lunárních vzorcích přibližně 50 ppm (50 částic v jednom miliónu) a více,“ vysvětluje Erik Hauri. „Vyvinuli jsme nový způsob detekce vody v množství méně než 5 ppm. Byli jsme ve skutečnosti hodně překvapeni objevem více než 46 ppm vody v těchto maličkých skleněných kuličkách.“

Jedna skleněná kulička vypovídá příběh o tom, co se ve skutečnosti stalo. Vědci zjistili pokles těkavých látek od středu kuličky k jejímu okraji – rozdíl, který naznačuje, že 95 % vody se ztratilo během vulkanické činnosti. James Van Orman, bývalý postgraduální student Carnegie, nyní pracovník Case Western Reserve University, byl jedním z členů týmu, který vypracoval numerický model procesu. „Sledovali jsme mnoho různých faktorů v širokém rozsahu rychlostí chladnutí, které mohou působit na všechny těkavé látky společně a objevili jsme ten pravý způsob. Charakter kapičky látky, chladnoucí rychlostí 3 až 6 stupňů za sekundu po dobu 2 až 5 minut mezi okamžikem sopečné erupce a okamžikem, kdy byl materiál rychle zchlazen, souhlasí svým průběhem pro všechny těkavé látky včetně ztráty 95 % vody,“ dodává Orman.

Vědci odhadují, že původně obsahovalo magma v době erupce sopky přibližně 750 ppm vody. „To naznačuje na netušenou možnost, že nitro Měsíce obsahovalo mnohem více vody než svrchní plášť Země. A co je ještě zajímavější: jestliže sopky na Měsíci uvolnily 95 % vody, kam se veškerá voda poděla?“

Protože gravitace Měsíce je příliš slabá na to, aby si udržel atmosféru, vědci předpokládají, že většina vodní páry ze sopečných erupcí pravděpodobně unikla do vesmíru, avšak část se jí mohla přesunout do oblastí kolem chladnějších pólů, kde může být v podobě ledu přítomna doposud na dně kráterů, nacházejících se v trvalém stínu. Několik dřívějších měsíčních misí naznačuje přítomnost ledu v okolí obou pólů Měsíce. Pokud by se led nenacházel velmi hluboko ve stínu, měsíční podpovrchová voda by zde pravděpodobně neexistovala, protože Slunce zahřívá povrch Měsíce na teplotu přes 100 °C.

Většina vědců se domnívá, že led v okolí měsíčních pólů, pokud zde existuje, má původ v dopadech meteoritů a komet, bohatých na vodu, které dopadaly na povrch Měsíce během dávné historie. Nové výzkumy však naznačují, že alespoň část této vody může mít svůj původ v sopečných erupcích. Ověření přítomnosti vody v okolí pólů je jedním z hlavních úkolů sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start je naplánován na konec tohoto roku. A je to také hlavní úkol sondy LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite, která bude vypuštěna společně s LRO a jako kosmický kamikadze narazí do měsíčního povrchu. Vymrštěný materiál bude analyzován především na přítomnost vody. Potvrzení přítomnosti vody na povrchu Měsíce by bylo důležitým krokem při realizaci stálé vědecké základny.

Zdroj: http://www.physorg.com/news134828986.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje