Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Na Jupiteru a Saturnu prší hélium

Na Jupiteru a Saturnu prší hélium

05.02.2009

Jak planety Jupiter a Saturn postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, které mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla.

Pro určení vlastností směsi vodíku a hélia za tlaku několika miliónů atmosfér na planetách Jupiter a Saturn vypočítali fyzikové z Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) a University of Illinois, Urbana-Champaign hodnoty teploty a tlaku, kdy se hélium stává nerozpustným v hustém kovovém vodíku. Tyto závěry se přímo dotýkají modelů vnitřní stavby a vývoje obřích planet typu Jupitera.

Vodík a hélium jsou dva nejlehčí a nejrozšířenější prvky ve vesmíru. Proto je jejich všudypřítomnost ve vesmíru rozhodující v kosmologické nukleosyntéze a jsou neodmyslitelnou součástí stavby hvězd a obřích planet. Vodík sám o sobě poskytuje v pozorovatelném vesmíru vodítko ke zjištění původu a rozmanité struktury galaxií. Avšak vědci dlouho zápasili s určením, jaké podmínky jsou nutné pro vytvoření směsi těchto dvou prvků.

Za využití simulací molekulární dynamiky určil Miguel Morales (University of Illinois) ve spolupráci s Ericem Schweglerem, Sebastienem Hamelem a Kyle Caspersenem (Lawrence Livermore National Laboratory) a Carlo Pierleonim (University of L’Aquila, Itálie) stavovou rovnici soustavy vodík-hélium za extrémně vysokých teplot (4 000 až 10 000 K). Obdobné podmínky mohou panovat v nitru planet Jupiter a Saturn.

Vědecký tým využil rozsáhlé a velmi výkonné počítačové vybavení LLNL k provedení počítačových simulací v širokém rozsahu hustot, teplot a vzájemného poměru vodíku a hélia k nalezení stavové rovnice obou těchto složek.

Výsledky našich simulací jsou v souladu s předpokladem, že ve velké části nitra Saturnu jsou takové podmínky, že vodík a hélium již nevytvářejí směs plynů,“ říká Miguel Morales. „To může vysvětlovat zdánlivý rozpor mezi současným evolučním modelem planety Saturn a napozorovanými daty.“ Kromě toho pro planety typu Jupitera je charakteristické, že vyzařují mnohem více energie, než dostávají ze Slunce. Různé dosavadní modely jejich vývoje a struktury byly navrženy za účelem popsání vztahu mezi stářím, objemem a hmotností planet a jejich svítivostí.

Již delší dobu je známo, že Jupiter vyzařuje více než dvojnásobné množství energie, než jaké přijímá ze Slunce. Dnes se většinou přijímá vysvětlení, podle něhož jde o zbytkové teplo z doby vzniku planety před 4,55 miliardami roků, které se díky ohromné hmotě Jupitera uchovalo dodnes. Druhou možností je nepatrné smršťování planety v důsledku vlastní gravitace, které rovněž může vést k uvolňování energie. U Saturnu však tato vysvětlení neplatí.

Zdroj: https://publicaffairs.llnl.gov/news/news_releases/2009/NR-09-01-08.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje