Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Mlhovina v Orionu stále překvapuje

Mlhovina v Orionu stále překvapuje

19.01.2011

ESO 003/11 tisková zpráva

Tento ohromující záběr Mlhoviny v Orionu byl získán na observatoři La Silla v Chile pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m. Mlhovina není jen hezkým kosmickým objektem, ale nabízí astronomům možnost si zblízka prohlédnout mohutnou oblast právě probíhající hvězdotvorby a posunout tak naše znalosti o vzniku a vývoji hvězd. Originální data k tomuto snímku si ke zpracování vybral také Igor Chekalin (Rusko), jeden z účastníků a pozdější vítěz astrofotografické soutěže ESO – 'Hidden Treasures 2010'. Ačkoliv vítězství Igorovi přinesl jiný záběr, jeho kompozice Mlhoviny v Orionu se umístila na sedmém místě.

Mlhovina v Orionu, též známá pod označením M 42, patří k nejnápadnějším a nejčastěji zkoumaným objektům na obloze. Jedná se o Zemi nejbližší mohutný komplex plynu a prachu, kde v současnosti probíhá proces hvězdotvorby. Plyn v mlhovině září tak jasně, že jeho svit je možné pozorovat volným okem. V dalekohledu je pak tento objekt doslova fascinující. Přestože se jedná o podrobně studovanou blízkou oblast vesmíru, máme se o těchto hvězdných jeslích stále co učit. Například teprve v roce 2007 se  ukázalo, že mlhovina se nachází ve vzdálenosti asi 1350 světelných let, tedy o 150 světelných let blíže, než se původně myslelo. 

K pozorování hvězd uvnitř mlhoviny M 42 astronomové z observatoře La Silla v Chile použili dalekohled MPG/ESO a kameru WFI (Wide Field Imager). Objevili, že v hvězdokupě spojené se svítícím plynem vyzařují slabí červení trpaslíci mnohem více světla, než se doposud myslelo, což nám umožňuje nahlédnout hlouběji do tajů tohoto slavného objektu i hvězd, které hostí. Data získaná v rámci vědeckého projektu nebyla původně určena k vytvoření barevného snímku, ale nakonec dala vzniknout této kompozici mlhoviny M 42 s bohatými detaily.   
 
Uvedený záběr vznikl spojením několika expozic pořízených celkem přes pětici různých filtrů. Světlo procházející přes červený a H-alfa filtr (zachycující svit vodíku) je na snímku zobrazeno červeně, žlutozelená část spektra byla použita pro zelený kanál, modrý filtr pro modrý kanál a fialově je zobrazena ultrafialová část spektra. Expoziční časy jednotlivých snímků se pohybovaly kolem 52 minut pro každý filtr.

Výsledný snímek byl zpracován odborníky ESO, kteří použili pozorovací data vybraná Igorem Chekalinem (Rusko) [1], jedním z účastníků astrofotografické soutěže ESO – 'Hidden Treasures 2010'. [2] Soutěž se konala v říjnu a listopadu 2010 a zúčastnit se jí mohl každý, koho baví vytvářet nádherné snímky oblohy na základě reálných astronomických dat.

Poznámky

[1] Při prohledávání archivů ESO Igor identifikoval data, která následně použil k vytvoření snímku mlhoviny M 42. Záběr se umístil na celkově sedmém místě v soutěži, které se zúčastnila téměř stovka prací. Na původní originál Igora Chekalina se můžete podívat zde. První cenu v soutěži však Igor získal za kompozici Messier 78, a zároveň je autorem snímku na druhém místě (NGC3169, NGC3166 a SN 2003cg).

[2] Astrofotografická soutěž 'Hidden Treasures 2010' dala amatérským astronomům možnost prohledat ohromné archivy ESO, a to ve snaze nalézt v nich dobře ukryté skvosty, které potřebují jen trochu vyleštit. Účastníci zaslali do soutěže na 100 prací a nejlepší autoři byli odměněni atraktivními cenami včetně kompletně hrazené návštěvy na observatoři Cerro Paranal v Chile s technologicky nejvyspělejším dalekohledem světa VLT, kterou získal absolutní vítěz. Deset vítězných autorů zaslalo do soutěže celkem dvacet nejlépe hodnocených fotografií v soutěži.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email:

rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz