Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

21.12.2017
Podzimní turné s vědou pro děti

Naše turné s vědou a pohádkou začalo na konci září a skončilo pár hodin před příchodem astronomické zimy (17h 45min; 21. 12. 2017). Téměř 400 dětí z mateřských a základních škol (Růžďka, Branky, Nový Jičín, Lipník nad Bečvou, Mikulůvka, Bordovice, Pržno, Všechovice) se účastnilo vědeckého poznávání světa a zjistilo, že: 

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Měsíc Phobos v celé své kráse

Měsíc Phobos v celé své kráse

10.04.2008

Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).

Phobos je velmi zajímavý objekt, protože může obsahovat velké množství vody a materiálu, bohatého na uhlík,“ říká Alfred McEwen (Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona, Tucson). Dřívější sondy, především Mars Global Surveyor, rovněž pořizovaly snímky měsíce Phobos s vysokým rozlišením, protože prolétávaly v blízkosti měsíce. Doplňuje informace Nathan Bridges (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California), člen vědeckého týmu pro kameru HiRISE. „Avšak snímky, pořízené kamerou HiRISE mají mnohem vyšší kvalitu a poskytují nejlepší data, jaká kdy byla o Phobosu získána,“ říká Bridges. „Nové fotografie pomohou zjistit původ a vývoj tohoto malého měsíčku.“

Sloučením informací, které kamera získala přes modrozelený a červený filtr, a také přes filtr, propouštějící blízké infračervené záření, astronomové potvrdili, že materiál poblíž okraje největšího povrchového útvaru na povrchu měsíce Phobos – kráteru Stickney (na snímku vpravo) – se zdá být „modřejší“ než zbývající část povrchu. Impakt, při kterém byl vyhlouben kráter o průměru 9 km (což je přibližně polovina průměru měsíce), musel být tak silný, že málem došlo k roztříštění měsíce Phobos.

„Na základě analogie s materiálem na povrchu našeho Měsíce může modravý odstín znamenat, že se jedná o čerstvý materiál nebo že nebyl vystaven působení kosmického prostředí tak dlouho jako v případě zbývajícího povrchu,“ dodává Bridges. Nové fotografie ukazují sesuvy půdy podél vnitřní stěny kráteru Stickney a dalších větších kráterů. Zachycují také zvláštní rýhy na povrchu měsíce, jejichž původ je zatím zahalen tajemstvím. Dále jsou patrné řetízky kráterů a krátery ukryté na noční straně měsíce, osvětlené pouze svitem planety Mars.

Sonda MRO prolétávala rychlostí zhruba 4800 km/h ve výšce 250 až 316 km nad povrchem Marsu. Phobos se nacházel ve vzdálenosti 6800 km v okamžiku, kdy kamera HiRISE pořídila první snímek. Z této vzdálenosti je kamera schopna pořídit fotografie s rozlišením 6,8 m na pixel, tj. na snímcích lze rozlišit povrchové útvary menší než 20 m.

Gravitace na povrchu měsíce Phobos, jehož průměr je pouhých 22 km, se rovná méně než jedné tisícině zemské gravitace. To znamená, že jeho gravitace není schopna zformovat měsíc do kulového tvaru. Má proto nepravidelný protáhlý tvar. Druhý měsíc planety Mars – Deimos – je ještě menší. Jeho průměr je pouhých 12 km. Oba velmi tmavé malé měsíce jsou s největší pravděpodobností zachycené asteroidy, pocházející z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2008-055

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz