Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo

Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo

15.07.2009

Ač se to mnohým nezdá, od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce uplynulo již 40 let. Přesněji řečeno uplyne přesně 20. července 2009 ve 20 h 17 min 43 s světového času UT, tj. o 2 hodiny později času středoevropského letního, který nyní používáme. Lunární modul Apolla 11 přistál v oblasti Mare Tranquillitatis.

Počátky této velkolepé události je však nutno hledat mnohem dříve. Realizaci projektu Apollo vyhlásil 25. 5. 1961 tehdejší americký prezident John F. Kennedy, když mimo jiné ve svém projevu řekl: „Domnívám se, že tento národ by měl udělat vše pro to, aby člověk přistál na Měsíci a bezpečně se vrátil zpět ještě před uplynutím tohoto desetiletí.“

Cestu k Měsíci však poněkud přibrzdila nečekaná tragédie. Při pozemních zkouškách 27. ledna 1967 uhořela posádka kosmické lodi Apollo 1, která se v době vypuknutí požáru nacházela na palubě kosmické lodi, umístěné na vrcholu nosné rakety Saturn 1B. Ještě před prvním startem k Měsíci si projekt vyžádal první oběti: v kabině kosmické lodi uhořeli Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee.

První posádka tak odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země až v říjnu 1968. Zkoušky kosmické lodě s označením Apollo 7 dopadly úspěšně a pak již vše šlo ráz na ráz. Již následující Apollo 8 zamířilo k Měsíci. Posádka ve složení Frank Borman, James Lovell a William Anders navedla svoji kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Měsíce a po deseti obězích zahájili cestu zpět na Zemi. Psal se prosinec roku 1968.

Při letu Apolla 9 (březen 1969) byl poprvé prověřen za letu na oběžné dráze kolem Země i lunární modul, určený k přistání dvoučlenné posádky na povrchu Měsíce. Na oběžné dráze kolem Země došlo k oddělení lunárního modulu se dvěma astronauty od velitelské sekce a letu v samostatné formaci. Následovalo úspěšné spojení a přestup astronautů do návratové kabiny.

Apollo 10 opět zamířilo k Měsíci (květen 1969), avšak ani v tomto případě se nepočítalo s přistáním. Thomas Stafford a Eugene Cernan přestoupili na oběžné dráze kolem Měsíce do lunárního modulu, odpojili se a sestoupili na nižší oběžnou dráhu ve výšce pouhých 15 km nad povrchem. K Měsíci byl již jen krůček. Dne 26. května 1969 Apollo 10 přistává na hladině Tichého oceánu. Cesta k přistání na povrchu nejbližšího kosmického souseda Země je prověřená.

Kosmická loď Apollo 11 s tříčlennou posádkou ve složení Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins odstartovala 16. července 1969. Dne 20. července posádka navedla svoji kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Měsíce, dvojice kosmonautů Neil Armstrong a Edwin Aldrin usedla do lunárního modulu, oddělila se od mateřské kosmické lodi a poprvé uskutečnila přistání člověka na jiném vesmírném tělese, než je Země.

K výstupu na měsíční povrch došlo 21. července ve 2:56 světového času. Jako první pozemšťan vkročil na Měsíc Neil Armstrong, který pronesl památnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“

Program Apollo skončil v prosinci 1972 realizací letu Apolla 17. V současné době pracuje NASA v rámci projektu Constellation na vývoji kosmické lodi Orion a nosných raket Ares 1 a Ares 5, které by měly zabezpečit návrat Američanů na Měsíc před rokem 2020.

Posádka Apolla 11    Edwin Aldrin na povrchu Měsíce

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz