Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Krmení černé díry se rychle blíží

Krmení černé díry se rychle blíží

15.12.2011

ESO 051/11 tisková zpráva

Dalekohled ESO/VLT zpozoroval oblak hmoty narušený černou dírou

 
Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili oblak plynu obsahující materiál o hmotnosti několika Zemí, který výrazně zrychluje svůj pohyb směrem k černé díře ve středu naší Galaxie. Je to poprvé v historii, co je pozorováno přiblížení takového oblaku k supermasivní černé díře. Výsledky budou publikovány 5. ledna 2012 v časopise Nature.

V průběhu 20 let trvajícího programu, jehož úkolem je využití dalekohledů ESO ke sledování pohybu hvězd kolem supermasivní černé díry v centru Galaxie (eso0846) [1], objevil tým astronomů pod vedením Reinharda Genzela [Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics (MPE), Garching, Německo] unikátní objekt rychle se přibližující k černé díře.

Za posledních sedm let se rychlost pohybu objektu téměř zdvojnásobila a přesáhla 8 milionů km/h. Dráha objektu je velmi protáhlá [2] a v polovině roku 2013 jej přivede do vzdálenosti jen asi 40 miliard km od horizontu událostí černé díry, což je asi 36 světelných hodin [3]. V astronomických měřítkách se jedná o extrémně blízké přiblížení.

Objekt má mnohem nižší teplotu než okolní hvězdy (jen asi 280 °C) a je složen především z vodíku a hélia. Jedná se o oblak prachu a ionizovaného plynu o hmotnosti zhruba třikrát vyšší než Země. Oblak září jen díky silnému ultrafialovému světlu okolních žhavých hvězd v přeplněném srdci Galaxie.  

Aktuální hustota oblaku je mnohem vyšší, než hustota horkého plynu, který obklopuje černou díru. S tím, jak se bude přibližovat ‚hladové bestii‘, stoupající vnější tlak jej dále stlačí. Zároveň bude pokračovat zrychlování v důsledku mohutného gravitačního vlivu černé díry, jejíž hmotnost dosahuje 4 milionů Sluncí, což způsobí protažení oblaku podél dráhy.

Představa astronauta padajícího do černé díry, který je natahován do podoby ‚špagety‘, je dobře známá z vědecko-fantastické literatury. Ale my nyní můžeme tento proces reálně pozorovat na nově objeveném oblaku. Tento zážitek oblak nepřežije,“ vysvětluje Stefan Gillessen (MPE), vedoucí autor práce.

Okrajové části oblaku již začínají být narušovány a odtrhávány. Již v průběhu let 2008 až 2011 jsme mohli pozorovat jasné známky rozrušování oblaku a očekává se, že jeho struktura se úplně rozpadne v následujících pěti letech [4].

Rovněž se očekává, že se plyn při svém přiblížení k černé díře v roce 2013 také výrazně ohřeje a pravděpodobně začne vyzařovat v rentgenové oblasti spektra. V okolí černé díry se v současnosti nachází jen velmi málo hmoty, takže nově přitažený materiál se na příští roky stane pro černou díru hlavním ‚krmivem‘ a zdrojem energie.

Jedním z možných vysvětlení vzniku oblaku je představa, že hmota pochází z blízkých mladých hmotných hvězd, které rychle ztrácejí materiál v důsledku silného hvězdného větru. A tyto hvězdy doslova odfukují svůj plyn. Kolidující proudy plynu vanoucí ze známé dvojhvězdy, která se nachází na oběžné dráze kolem černé díry, mohly způsobit vznik tohoto oblaku.

Následující dva roky budou velmi zajímavé a měly by přinést mimořádně cenné informace o chování hmoty v okolí takto extrémně hmotného objektu,“ uzavírá Reinhard Genzel.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Černá díra v centru Galaxie je známa pod označením Sgr A*. Jedná se o nejbližší dosud známou supermasivní černou díru, a tedy o nejlepší exemplář pro detailní výzkum těchto objektů. 

[2] Pozorování byla provedena pomocí kamery s adaptivní optikou NACO a spektrografu SINFONI; oba pracují v oboru infračerveného záření ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v Chile. Centrální části Galaxie jsou skryty za hustými prachovými oblaky, které rozptylují a absorbují viditelné světlo. Proto je potřeba pozorování provádět v oboru IR, kde jsou tato oblaka průhlednější.

[3] ‚Světelná hodina‘ je vzdálenost, kterou světlo překoná za jednu hodinu. Je to trochu více, než vzdálenost mezi Sluncem a planetou Jupiter. Pro srovnání, vzdálenost mezi Sluncem a nejbližší jinou hvězdou jsou 4 světelné roky. Oblak prolétne od černé díry ve vzdálenosti menší než desetinásobek vzdálenosti Neptunu od Slunce.  

[4] Tento jev je dobře znám z fyziky tekutin a můžete jej pozorovat například při nalévání sirupu do sklenice vody. Pohyb sirupu vodou směrem dolů je narušován a kapičky se rozpadnou – sirup se rozředí ve vodě.

 

Další informace

Výzkum je prezentován v článku 'A gas cloud on its way towards the super-massive black hole in the Galactic Centre' autorů S. Gillessen a kol., který vyjde 5. ledna 2012 v časopise Nature.

 

Složení týmu: S. Gillessen (Max-Planck-Institut für extraterrestrische Physik [MPE], Německo), R. Genzel (MPE; Department of Physics, University of California [UC], USA), T. Fritz (MPE, Německo), E. Quataert (Department of Astronomy, UC, USA), C. Alig (Universitätssternwarte der Ludwig-Maximilians-Universität [LMU], Německo), A. Burkert (MPE; LMU), J. Cuadra (Departamento de Astronomía y Astrofísica, Pontificia Universidad Católica de Chile, Chile), F. Eisenhauer (MPE), O. Pfuhl (MPE), K. Dodds-Eden (MPE), C. Gammie (Center for Theoretical Astrophysics, University of Illinois, USA), T. Ott (MPE).

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Stefan Gillessen; Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics; Garching, Germany; Tel: +49 89 30000 3839
Email:
ste@mpe.mpg.de

Reinhard Genzel; Max-Planck Institute for Extraterrestrial Physics; Garching, Germany; Tel: +49 89 30000 3281
Email:
genzel@mpe.mpg.de

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1151. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz