Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Koště nebeské čarodějnice?

Koště nebeské čarodějnice?

14.09.2012

ESO 036/12 tisková zpráva

Nový pohled na mlhovinu Tužka

Na novém snímku pořízeném na observatoři ESO/La Silla v Chile je zachycena mlhovina NGC 2736, která je též známa pod pojmenováním Tužka. Tento neobvyklý oblak zářícího plynu je součástí mohutného prstence zbytků, které po sobě zanechala exploze supernovy před 11 000 lety. Detailní pohled byl získán pomocí kamery WFI (Wide Field Imager ) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m.

Přes klid a zdánlivě neměnnou krásu noční oblohy vesmír zdaleka není poklidným místem. Hvězdy vznikají a zanikají v nekonečném cyklu. Smrt hvězdy může občas vytvořit neskonalou krásu, když materiál vyvržený do prostoru vytvoří na obloze neobvyklé tvary.    

Tento nový snímek získaný kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile zachycuje mlhovinu Tužka [1] na bohatém hvězdném pozadí. Podivně tvarovaný oblak, který je též znám pod označením NGC 2736, je malou částí rozsáhlého pozůstatku po výbuchu supernovy [2], který se nachází na jižní obloze v souhvězdí Plachet. Zářivé filamenty vznikly při explozivní smrti hmotné hvězdy asi před 11 tisíci lety. Nejjasnější část oblaku vypadá jako tužka a tato podobnost dala mlhovině jméno. Celý útvar však spíše připomíná létající koště čarodějnice.

Pozůstatek po výbuchu supernovy v Plachtách je ve skutečnosti expandující obálkou plynu, kterou exploze vyprodukovala. Na počátku se rázová vlna pohybovala rychlostí milionů kilometrů za hodinu. Ale při rozšiřování v prostoru se setkávala s mezihvězdným plynem, který ji výrazně zpomalil. Tím vznikla řada neobvykle tvarovaných a zvlněných mlhovin. Mlhovina Tužka je nejjasnější částí této mohutné obálky. 

Tento nový snímek zachycuje velké ale nejasné struktury filamentů, menší jasné uzlíky plynu a skvrnky tvořené rozptýleným plynem. Zářivý vzhled mlhoviny je důsledkem stlačení plynu po příchodu rázové vlny supernovy. Jak vlna putuje prostorem, setkává se s mezihvězdným materiálem. Plyn se nejprve zahřeje na teploty milionů stupňů a následně opět chladne, přičemž vydává slabou záři, která je na snímku zachycena. 

Při pohledu na rozdílné barvy mlhoviny byli astronomové schopni zmapovat rozložení teploty plynu. Některé oblasti jsou stále tak horké, že dominantní emisí je modré vyzařování ionizovaného atomárního kyslíku. Jiné chladnější oblasti září červeně díky vyzařování vodíku.

Mlhovina Tužka měří na délku 0,75 světelného roku a mezihvězdným prostředím se pohybuje rychlostí přibližně 650 000 kilometrů za hodinu. To znamená, že přes svou vzdálenost asi 800 světelných let změní viditelně svou polohu vůči vzdáleným hvězdám již za dobu lidského života. Takže výbuch supernovy i po 11 tisících letech stále mění tvář noční oblohy.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Mlhovina tužka, též známá pod označením MGC 2736, bývá někdy označována jako Herschelům paprsek (Herschel’s Ray). Objevil ji britský astronom John Herschel v roce 1835 při pobytu v jižní Africe. Popsal ji jako „neobyčejně dlouhý úzký paprsek výjimečně slabého světla“.

[2] Supernova je mohutná exploze hvězdy, která je důsledkem zániku buď velmi hmotné hvězdy a nebo bílého trpaslíka vázaného ve dvojhvězdném systému. Strukturu vzniklou následkem exploze nazýváme pozůstatek po výbuchu supernovy. Je tvořena materiálem, který se rozšiřuje nadzvukovými rychlostmi do okolní mezihvězdné hmoty. Supernovy jsou hlavním zdrojem těžších chemických prvků v mezihvězdné hmotě, takže následně přispívají k chemickému obohacení nový generací hvězd a planet.

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 39 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1236. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz