Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

21.12.2017
Podzimní turné s vědou pro děti

Naše turné s vědou a pohádkou začalo na konci září a skončilo pár hodin před příchodem astronomické zimy (17h 45min; 21. 12. 2017). Téměř 400 dětí z mateřských a základních škol (Růžďka, Branky, Nový Jičín, Lipník nad Bečvou, Mikulůvka, Bordovice, Pržno, Všechovice) se účastnilo vědeckého poznávání světa a zjistilo, že: 

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kosmický pytel černého uhlí

Kosmický pytel černého uhlí

14.10.2015

ESO 039/15 tisková zpráva

Detailní pohled na část temné mlhoviny Uhelný pytel

Na snímku, který byl pořízen pomocí kamery WFI a dalekohledu MPG/ESO pracujícího na observatoři La Silla v Chile, téměř úplně zakrývají bohaté hvězdné pole temné skvrny. Inkoustově černé plochy jsou malé části mohutné temné mlhoviny známé jako Uhelný pytel. Jedná se o jeden z nejnápadnějších objektů svého druhu, který je na tmavé obloze pohodlně pozorovatelný pouhým okem. Za miliony let se jednotlivé shluky v mlhovině Uhelný pytel rozsvítí jako žhavé uhlíky září mnoha mladých hvězd.

Mlhovina Uhelný pytel (Coalsack Nebula) se nachází asi 600 světelných let od nás a na obloze ji najdeme v souhvězdí Jižní kříž. Tento mohutný temný objekt vytváří na pozadí jasné na hvězdy bohaté Mléčné dráhy nápadnou siluetu, která byla lidem žijícím na jižní polokouli známa po od úsvitu věků. 

Španělský cestovatel Vicente Yáñez Pinzón byl v roce 1499 prvním, kdo oznámil existenci Uhelného pytle v Evropě. Mlhovina později získala přezdívku Černý Magellanův oblak (Black Magellanic Cloud), což mělo upozornit na její temný charakter na rozdíl od jasné záře dvojice Magellanových oblaků, které jsou ve skutečnosti satelitními galaxiemi té naší.

Značné množství prachových částic v temných mlhovinách je pokryto zmrzlými látkami – vodou, dusíkem, oxidem uhličitým a dalšími jednoduchými organickými sloučeninami. A tato zrna následně znemožňují průchod viditelného světla těmito oblaky. Ale jak temný ve skutečnosti Uhelný pytel je? V roce 1970 publikoval finský astronom Kalevi Mattila studii, ve které odhadl, že jasnost mlhoviny Uhelný pytel je asi 10% okolní Mléčné dráhy. Jak je vidět na snímcích pořízených moderními dalekohledy, malé množství světla hvězd v pozadí Uhelného pytle mlhovinou skutečně prochází.

Ovšem toto malé množství světla, které pronikne mlhovinou, neprojde na druhou stranu beze změny. I na snímku je patrné, že procházející světlo je červenější než by mělo být. To je důsledek přítomnosti prachu v nitru temné mlhoviny, který více absorbuje a rozptyluje modré světlo než červené. Díky tomu zbarví hvězdy o několik odstínů do karmínově červené, než by jinak byly ve skutečnosti.  

Za miliony let však temné dny mlhoviny Uhelný pytel skončí. Tyto husté mezihvězdné oblaky obsahují dost plynu a prachu, aby v nich mohly vznikat nové hvězdy. Jak se hmota v mlhovině postupně shlukuje silami gravitace, mohou vzniknout mladé hvězdy a 'uhlíky v pytli zahoří jako v ohni'.

 

Zdroj

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz