Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

21.12.2017
Podzimní turné s vědou pro děti

Naše turné s vědou a pohádkou začalo na konci září a skončilo pár hodin před příchodem astronomické zimy (17h 45min; 21. 12. 2017). Téměř 400 dětí z mateřských a základních škol (Růžďka, Branky, Nový Jičín, Lipník nad Bečvou, Mikulůvka, Bordovice, Pržno, Všechovice) se účastnilo vědeckého poznávání světa a zjistilo, že: 

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme typicky vánoční zvyky a symboly podrobněji prozkoumali.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kosmický netopýr

Kosmický netopýr

03.03.2010

ESO 009/10 tisková zpráva

Rodící se ostrůvek hvězd na okraji Orionu
 
Na tomto dnes zveřejněném snímku pořízeném Evropskou jižní observatoří je v jemných detailech zaznamenána slabá mlhovina NGC 1788, kterou naleznete v temném a často opomíjeném koutě souhvězdí Orion. Ačkoliv tento mlhavý obláček je od jasných hvězd Oriona poněkud vzdálen, jejich mohutný vítr a intenzivní záření přesto mají na mlhovinu výrazný vliv. Tvarují ji a vytvářejí tak podmínky pro vznik desítek mladých sluncí. 
 

Lidé z celého světa znají typický vzhled souhvězdí Orion velmi důvěrně. Málo z nich však ví o mlhovince NGC 1788, skryté pokladnici hvězd, nacházející se jen několik stupňů od jasných hvězd Orionova pásu.
 
NGC 1788 je reflexní mlhovina, jejíž plyn a prach rozptylují světlo z malé skupiny mladých hvězd. Jemně zářící oblak tvarem připomíná obrovského netopýra s roztaženými křídly. Na snímku je možné spatřit jen velmi málo hvězd patřících přímo k mlhovině, neboť většina z nich je ukryta uvnitř prachových kokonů, které je obklopují. Nejjasnější hvězda nese označení HD 293815 a naleznete ji v horní části oblaku, těsně nad temným prachovým pásem táhnoucím se skrze mlhovinu středem snímku.    

Ačkoliv se na první pohled zdá, že NGC 1788 je izolovaným oblakem, není tomu tak. Pozorování pokrývající zorné pole přesahující tento zveřejněný záběr odhalila, že hmotné hvězdy patřící k mohutné skupině v Orionu hrály rozhodující úlohu při tvarování NGC 1788 a podpoře hvězdotvorby v jejím nitru. Jsou také zodpovědné za rozzáření oblaků vodíkového plynu v podobě téměř vertikálního červeného pásu táhnoucího se v levé části obrázku.

Všechny hvězdy v této oblasti jsou vesměs velmi mladé, jejich průměrné stáří je odhadováno na pouhý milión let, což je jako mrknutí okem ve srovnání s 4 500 miliony let našeho Slunce. Při zkoumání populace hvězd v okolí mlhoviny astronomové dospěli k závěru, že tyto mladinké hvězdy lze rozdělit do tří jasně definovaných skupin: ty nalevo od červeného pásu jsou o něco starší než ty napravo, které vytvářejí malou kupu poblíž mlhoviny a ozařují ji; úplně nejmladší stálice jsou pak stále skryty hluboko v prachových kokonech více napravo. Na snímku sice nejsou vidět, ale jejich existence byla prokázána dalšími pozorováními v infračerveném pásmu a na milimetrových vlnových délkách.

Toto rozložení hvězd, kde starší nacházíme na straně přivrácené ke komplexu v Orionu a mladší na odvrácené straně, naznačuje, že 'vlna hvězdotvorby‘ vytvořená kolem žhavých masivních hvězd v Orionu prošla nedávno mlhovinou NGC 1788 a postupuje dále.

Uvedený snímek byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) na dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.
 
Zdroj

 

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty

Henri Boffin; ESO ePOD, Garching, Germany; Phone: +49 89 3200 6222; E-mail: hboffin (at) eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz