Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kosmické ZOO ve Velkém Magellanově mračnu

Kosmické ZOO ve Velkém Magellanově mračnu

02.06.2010

ESO 021/10 tisková zpráva

Astronomové při své snaze porozumět vesmíru často zaměřují své dalekohledy na Velké Magellanovo mračno, jednu z nejbližších galaxií. Tento nový působivý záběr pořídili pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla (ESO). Snímek zachycuje doslova kosmický zvěřinec nejrůznějších typů objektů patřících k Velkému Magellanovu mračnu – od obřích kulových hvězdokup až po zbytky po explozích supernov. Takto komplexní záběr poskytuje důležité informace pro široké rozpětí výzkumných projektů zabývajících se vývojem hvězd či galaxií.

Velké Magellanovo mračno, které patří do Místní skupiny galaxií [1], se nachází jen asi 160 000 světelných let od nás, což je v kosmickém měřítku velmi malá vzdálenost. A právě tato blízkost z něj dělá důležitý objekt zájmu astronomů. Mohou tak pozorovat galaxii  v mnohem větších detailech, než by to bylo možné u jiných vzdálenějších galaxií. Velké Magellanovo mračno byste našli v souhvězdí Mečouna (Dorado, Dor) hluboko na jižní obloze a je tedy ve výhodné poloze pro pozorování z observatoří ESO v Chile. Ve srovnání s naší Galaxií je asi desetkrát méně hmotné a se svým průměrem 14 000 světelných let zdaleka nedosahuje jejích rozměrů (průměr naší Galaxie je asi 100 000 světelných let). Ve skutečnosti patří do skupiny trpasličích nepravidelných galaxií [2]. Nepravidelný tvar oblaku v kombinaci s nápadnou centrální příčkou tvořenou hvězdami naznačuje, že společné slapové působení Galaxie a Malého Magellanova mračna (dalšího ze členů místní skupiny) mohlo porušit původní spirální tvar Velkého Magellanova mračna a dát mu jeho současnou neuspořádanou podobu.       
  
Uvedený obrázek je kombinací čtyř samostatných záběrů pořízených kamerou WFI na dalekohledu MPG/ESO o průměru zrcadla 2,2 m (La Silla, Chile). Snímek zachycuje plochu oblohy čtyřikrát větší než Měsíc v úplňku. Velké zorné pole kamery WFI umožňuje spatřit na jednom společném záběru velmi různorodé objekty, a to přesto, že ve skutečnosti snímek zachycuje jen malou část galaxie. Zachyceny jsou zde například mladé hvězdokupy spolu se stopami zářících oblaků plynu. Celý snímek je pak zaplněn obrovským množstvím slabých hvězd. Na pozadí je také možné nalézt řadu mnohem vzdálenějších galaxií. 

Kulové hvězdokupy jsou skupiny stovek tisíc až milionů hvězd, které jsou gravitačně vázány do sférického útvaru o průměru sotva několik světelných let. Kolem středu Galaxie jich obíhá mnoho a obsahují převážně staré červené hvězdy. Stáří těchto útvarů je odhadováno až na 10 miliard let. Kulové hvězdokupy nalezneme i ve Velkém Magellanově mračnu. Jedna z nich je zachycena jako mlhavá bílá oválná skupina hvězd nahoře ve středu snímku. Jde o neobvykle hmotnou hvězdokupu, která nese v katalozích označení NGC 1978. Na rozdíl od většiny ostatních kulových hvězdokup je tato pravděpodobně pouze 3,5 miliardy let stará. Přítomnost takto mohutného a zároveň mladého objektu ve Velkém Magellanově mračnu vedla astronomy k závěru, že aktivní tvorba hvězd zde má mnohem mladší historii než v naší Galaxii.  

Přestože je Velké Magellanovo mračno místem zrodu nových hvězd, nalezneme zde také mnoho nápadných pozůstatků po explozích supernov, které naopak představují závěrečné stadium hvězdného vývoje. Vpravo nahoře je zachycen zajímavě tvarovaný slabý obláček, který v katalozích nese označení DEM L 190 nebo N 49. Tento obří oblak o délce až 30 světelných let je nejjasnějším pozůstatkem po výbuchu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu. V jeho středu se nyní nachází magnetar, neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem. Jeho existenci prozradily intenzivní záblesky gama záření detekované v roce 1979 pomocí satelitů na oběžné dráze Země. Zároveň tato pozorování vzbudila velký zájem o tuto novou třídu objektů vznikajících při výbuchu supernovy a její extrémní vlastnosti.
 
Zachycená část Velkého Magellanova oblaku je natolik zaplněna hvězdokupami i dalšími objekty, že i řada astronomů by mohla strávit celou svoji profesionální kariéru pouze výzkumem této oblasti. A při takové rozmanitosti není ani těžké pochopit, proč jsou astronomové tak pilní při zkoumání této kosmické ZOO.
   

Zdroj

 
Poznámky

[1] Místní skupina galaxií: http://en.wikipedia.org/wiki/Local_Group

[2] Klasifikace galaxií: http://en.wikipedia.org/wiki/Galaxy_morphological_classification

Další informace

ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy


Kontakty

Richard Hook; Survey Telescopes PIO; ESO; Garching, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org

Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz