Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kosmická stuha

Kosmická stuha

10.07.2008

Velice křehká „stuha“, tvořená plynem, pluje tajuplně naší Galaxií. Jedná se o řízenou kosmickou loď cizí civilizace? Nebo snad o výtrysk z černé díry? Ve skutečnosti na této fotografii, pořízené kamerou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, je velmi tenká část pozůstatku po explozi supernovy, vytvořená při výbuchu hvězdy, k níž došlo před více než 1000 roky.

Počátkem května roku 1006 pozorovatelé z Afriky a Evropy až po Dálný východ spatřili a zaznamenali objevení se jasného světla na obloze; tuto událost nyní označujeme jako supernova SN 1006. Hrůzu nahánějící exploze supernovy způsobila definitivní zánik hvězdy – bílého trpaslíka – ve vzdálenosti téměř 7000 světelných let od Země. Supernova byla pravděpodobně jasnější než hvězdy viditelné pouhým okem a možná překonala i jasnost Venuše, nejjasnějšího objektu na noční obloze, kterou předčí svým svitem pouze Měsíc. Byla pozorovatelná dokonce ve dne po dobu několika týdnů, na noční obloze byla pouhým okem viditelná přinejmenším 2,5 roku, než nadobro „zmizela“.

Teprve v polovině 60. let minulého století radioastronomové poprvé detekovali přibližně kruhový prstenec řídkého materiálu a určili polohu supernovy. Pozorovaný prstenec měl průměr 30´ (obloukových minut), což přibližně odpovídá úhlovému průměru Měsíce v úplňku. Velikost pozůstatku naznačuje, že rázová vlna se při explozi supernovy šířila rychlostí přinejmenším 30 miliónů km/h.

V roce 1976 bylo oznámeno, že byla poprvé zaznamenána neobyčejně slabá emise pozůstatku po výbuchu supernovy ve viditelném světle, avšak pouze u filamentu, nacházejícího se na severozápadním okraji prstence rádiového záření. Nepatrná část tohoto vlákna je zachycena na detailním snímku z Hubblova kosmického dalekohledu. Kroutící se zářící „pentle“ na fotografii odpovídá poloze rozpínající se rázové vlny, která splývá s velmi tenkým filamentem okolního plynu.

Plynný vodík byl touto rychle se šířící rázovou vlnou zahřát na vysokou teplotu, v důsledku čehož začal svítit i v oboru viditelného světla. Optické záření tak ukazuje astronomům v detailní „momentce“ aktuální polohu a tvar rázové vlny v daném okamžiku.

Podle současných poznatků má pozůstatek po explozi supernovy SN 1006 průměr téměř 60 světelných roků a stále se rozpíná rychlostí zhruba 9 miliónů km/h. Na publikovaném snímku z Hubbla by se supernova nacházela velmi daleko od pravého spodního rohu obrázku a rázová vlna by se pohybovala směrem vlevo nahoru.

Pozůstatek po supernově SN 1006 se nachází v naší Galaxii. Leží více než 14° od galaktické roviny, kde je relativně malá příležitost ke srážkám s bližšími či vzdálenějšími objekty v zobrazeném zorném poli. Na pořízené fotografii je zachyceno velké množství vzdálených galaxií (oranžové protáhlé objekty), nacházejících se ve velkých vzdálenostech od Země. Většina bílých teček jsou bližší či vzdálenější hvězdy naší Galaxie.

Fotografie vznikla složením snímku, zachycujícího záření vodíku, který byl pořízen v únoru 2006 kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys), a dalšího snímku, který pořídila v dubnu 2008 v modrém, žlutozeleném a v blízkém infračerveném světle kamera WFPC-2 (Wide Field Planetary Camera-2) na palubě HST. Pozůstatek po výbuchu supernovy byl na snímku uměle vybarven do červena.

Zbytek po explozi supernovy SN 1006 si můžete v celé své kráse prohlédnout na dalším snímku, který vznikl sloučením dat z rentgenové družice Chandra (modrá barva), záření ve viditelném světle je znázorněno žlutou barvou a rádiové záření v červené barvě (oboje na základě pozemních pozorování). Jedna složka binární hvězdné soustavy – kompaktní bílý trpaslík – postupně na sebe nabaloval materiál z druhé složky dvojhvězdy. Nárůst hmotnosti nakonec vedl k zažehnutí termonukleární reakce, která způsobila explozi a následné zničení bílého trpaslíka. A protože vzdálenost zbytku supernovy je asi 7000 světelných let, z toho vyplývá, že k explozi ve skutečnosti došlo 7000 let před tím, než světlo v roce 1006 dosáhlo Země. Rozpínající se oblak plynných zbytků explodované hvězdy se nachází v souhvězdí Vlka (Lupus) na jižní obloze.

Zdroj: http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2008/22/image/a/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje