Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kometa roku C/2007 N3 (LULIN)

Kometa roku C/2007 N3 (LULIN)

15.01.2009

Nejjasnější kometou letošního roku bude s napětím očekávaná C/2007 N3 (LULIN). Tato vlasatice má potenciál stát se na jaře 2009 objektem viditelným volným okem, ovšem k takovému pozorování bude potřeba pěkné počasí a stanoviště bez světelného znečištění. Pro obyvatele měst tak bude objektem viditelným v menších dalekohledech.

Kometa byla objevena jako asteroidální objekt, bez známek „kometární atmosféry“ – komy či ohonu. Nalezl ji 11. července 2007 Quanzhi Ye (Sun Yat-sen University, Guangzhou, Čína) na trojici CCD snímků, které pořídil Chi-Sheng Lin (Institute of Astronomy, National Central University, Jung-Li, Taiwan). K objevovému pozorování použil Lin dalekohled systému Ritchey-Chretien o průměru primárního zrcadla 41 cm, který je umístěn na Lulin Observatory (Nantou, Taiwan). Jasnost objektu na těchto záběrech se pohybovala kolem 19 mag. Teprve 17. července 2007 byla poprvé zaznamenána kometární povaha nově objeveného objektu, když J. Young (Table Mountain Observatory, California, USA) spatřil komu o průměru 2-3" s jasnou centrální kondenzací.

Na základě 76 astrmetrických pozorování v období od 11. do 17. července 2007 spočetl B. G. Marsden první parabolickou dráhu nové komety, která udávala průchod přísluním 7.35 ledna 2009 ve velmi zajímavé vzdáleností 1.19 AU. Od té doby prošla dráha dalšími zpřesněními. Podle posledních zveřejněných výpočtů, provedených na základě 457 změřených poloh komety, došlo k průchodu přísluním 10.64 ledna 2009 ve vzdálenosti 1.21 AU od Slunce. 

V závěru roku 2008 byla kometa C/2007 N3 (LULIN) v konjunkci se Sluncem a na několik týdnů se schovala z dohledu všech pozorovatelů. Koncem listopadu 2008 prošla zorným polem koronografů na sondě SOHO a po konjunkci byla kometa znovu pozorována již v druhé polovině prosince 2008. Pro nás obyvatele středních zeměpisných šířek severní polokoule nastávají vhodné podmínky pro její sledování začátkem ledna 2009.

Od svého objevu kometa zjasňovala poměrně rovnoměrně. V současnosti (v polovině ledna 2009) se její jasnost pohybuje kolem 7 mag, což je těsně pod hranící viditelnosti pouhým okem. Jelikož se na světelné křivce projevují známky zpomalování zjasňování, které je typické pro nové komety poprvé přilétající z vnější sluneční soustavy, je pravděpodobné, že optimistické očekávané maximální jasnosti kolem cca 5 mag nedosáhne, mohla by ale být kolem 6 mag, což je srovnatelné s nejslabšími hvězdami viditelnými pouhým okem a tedy vhodným objektem pro pozorování malými dalekohledy.

Kometa C/2007 N3 (LULIN) se pohybuje po velmi neobvyklé dráze, jejíž rovina je prakticky totožná s ekliptikou, liší se jen o 1.6° od oběžné dráhy Země. Pohyb se ale odehrává v opačném směru – je retrográdní (takový pohyb má například i slavná kometa 1P/Halley).

S uvedenými vlastnostmi dráhy souvisí dlouhodobá poloha komety v těsném okolí ekliptiky a hlavně velmi rychlý pohyb objektu po obloze v následující opozici, která nastane krátce po nejtěsnějším přiblížení k Zemi. Nejrychleji se kometa bude po obloze pohybovat koncem února při přiblížení k Zemi, kdy urazí více než 12’/h. Za období 90 dní mezi 15. lednem a 25. březnem prolétne téměř polovinu oblohy z Vah (Lib) až do Blíženců (Gem) – cca 140°.

Přísluním ve vzdálenosti 1.21 AU kometa prošla, jak již bylo řečeno, 10. ledna 2009. Nejblíže Zemi se přiblíží 24. února 2009 na vzdálenost jen 0.41 AU a následující den je v opozici se Sluncem.

Geometrie průletu je vhodná k pozorování kometárních ohonů. Jednak lze očekávat několik stupňů dlouhý klasický, převážně plazmatický, ohon směřující od Slunce, a za druhé již nyní je na CCD snímcích pozorovatelný prachový anomální ohon – protichvost. Dne 26. února 2009 ráno se kometa bude nacházet prakticky přesně v protislunečním bodě.  V této souvislosti se potichu hovoří o možném několikadenním zjasnění cca o 1 mag v důsledku takzvaného zpětného rozptylu světla. Jedná se o fyzikální jev, kdy je v důsledku geometrie a vlastností kometární atmosféry krátkodobě zvýšeno množství světla odraženého od prachových částic komy. Aby mohlo k takovému jevu dojít, musí se aktivní kometa (s dostatečně vyvinutou komou obsahující určité množství prachových částic dané velikosti) nacházet velmi blízko prodloužené spojnice Slunce – Země.  Podobné vhodné podmínky se u jasných komet nevyskytují příliš často. Možná si vzpomenete na velmi jasnou kometu z ledna 2007, C/2006 P1 (McNaught), u které bylo pozorováno zvýšení jasnosti tentokrát vlivem dopředného rozptylu při velmi malém fázovém úhlu – podmínky jsou stejné, ale kometa se nachází poblíž spojnice Slunce – Země mezi těmito tělesy.

Pro období nejlepší viditelnosti jsme pro zájemce připravili vyhledávací mapku, která obsahuje hvězdy do jasnosti 7.2 mag a měla by být dostačující pro vyhledání komety i malými dalekohledy. Zobrazuje období od začátku února do 15. března 2009. Červeně je vyznačená dráha komety mezi hvězdami, která je dělena po jednom dni vždy v 0h UT (tedy 1h SEČ). Pro lepší orientaci jsou vypsána některá data. Orientace mapy je směrem k jihu a poloha komety je zobrazena pro 24. února, tedy maximální přiblížení k Zemi. Tmavě modře jsou popsány dominantní hvězdy v některých souhvězdích. Oranžovou barvou je zvýrazněna planeta Saturn, světle modrou otevřená hvězdokupa M44 Jesličky. Po kliknutí na obrázek se vám zobrazí černobílá mapa pro tisk v rozlišení 1600 x 1219 pixelů. V případě potřeby podrobnější mapy na kratší období či pro větší přístroj vám takovou mapu na požádání rádi zhotovíme.  

Pro pozorovatele a fotografy nastane v průběhu ledna až března 2009 pár zajímavých přiblížení komety C/207 N3 (LULIN) k jiným objektům na obloze: 6. února ráno projde kometa jen 30‘ od dvojhvězdy Zuben Elgenubi, alfa Lib (2.7 mag); 19. února ve 21:45 naleznete jen 8’ jižně od komety asteroid 98 Ianthe (12.1 mag) a jen o několik hodin později (20. února v poledne) budou mít naši kolegové možnost nalézt necelé 2’(!) jižně od komety dokonce asteroid 28 Amphitrite (9.9 mag); 24. února projde kometa jen 2.3° jižně od Saturnu; 6. března pak necelé 2° jižně od centra otevřené hvězdokupy M44 (Jesličky) v Raku; 7. března pak naleznete kometu jen 40’ od středu Měsíce po první čtvrti, přičemž v asijské části Ruska, nebo na ostrovech severní Kanady bude možné pozorovat zákryt!

Kometa však bude velmi rychle slábnout a od dubna již bude objektem jen pro velké dalekohledy. Dne 24. dubna na obloze zastaví svůj pohyb a začne se pohybovat opačně (ve skutečnosti přímo ve smyslu pohybu planet) – v Blížencích opíše krásnou smyčku. Z dohledu se nám ve sluneční záři ztratí v první polovině května, neboť 6. července 2009 je opět v konjunkci se Sluncem.

Tak neváhejte a pozorujte!

autor: Jiří Srba


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz