Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Když v červenci 1969 (tedy téměř před 40 roky) odstartovala pilotovaná kosmická loď Apollo 11 s trojicí amerických astronautů na palubě, z nichž dva měli přistát na povrchu nejbližšího souputníka Země, hodně se hovořilo o tom, kolik budou vyslanci Země „vážit“ po přistání na Měsíci. Nebylo to však jen takové početní cvičení – mělo to i svůj význam: kompletní skafandr kosmonautů, umožňující přežití v krutých měsíčních podmínkách, měl na Zemi hmotnost téměř 90 kg! Avšak vzhledem k menšímu průměru a menší hmotnosti je na Měsíci vše 6krát lehčí v porovnání se Zemí – kosmonaut i skafandr.
Kolem roku 2020 by se měli američtí astronauti znovu vrátit na Měsíc a kolem roku 2033 se předpokládá realizace pilotované výpravy na Mars. Pokud kosmonauti přistanou na rudé planetě, budou se potýkat po půlročním pobytu v beztížném stavu s přitažlivostí Marsu. Přestože zde gravitace není tak vysoká jako na Zemi, bude to pro ně určitě tvrdý oříšek, na který se musí připravit jednak během výcviku, ale především v průběhu letu k Marsu.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé planety mají různou hmotnost, a tím i různou gravitaci, případní kosmonauti by jejich přitažlivost pociťovali různě. V následující tabulce je uvedeno, kolik by „vážil“ průměrný člověk (75 kg) na jednotlivých planetách včetně Pluta a Měsíce (pomiňme tu skutečnost, že na plynných planetách nelze přistát, neboť nemají pevný povrch):
planeta | hmotnost |
Merkur | 28 kg |
Venuše | 68 kg |
Země | 75 kg |
Měsíc | 12,4 kg |
Mars | 28 kg |
Jupiter | 177 kg |
Saturn | 80 kg |
Uran | 67 kg |
Neptun | 84 kg |
Pluto | 4,4 kg |
Máte-li jinou hmotnost, můžete si svoji „váhu“ na planetách zjistit na této internetové adrese: http://www.planetary.org/explore/kids/activities/planetweights.html
Bez zajímavosti jistě není ani případná hmotnost kosmonauta po přistání například na některém z velkých Jupiterových měsíců, na povrchu Slunce, bílého trpaslíka či neutronové hvězdy (byť jen teoretická). Využít ke zjištění těchto hodnot můžete internetovou adresu:
http://www.exploratorium.edu/ronh/weight/index.html
Obě zmíněné adresy jsou sice v angličtině, ale bez problémů jistě pochopíte, jak údaje zadat.
autor: František Martinek