Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


18.06.2018
Opět pozorujeme! – Zákryty

V tomto roce (2018) se stalo pozorování zákrytů opět jedním z odvětví našich odborných pozorování. I přes špatné počasí z počátku roku se doposud (za období leden – květen) podařilo „napozorovat“ (tj. nahrát a vyhodnotit) několik úkazů (přehled v tabulce). Tato pozorování nám posloužila k otestování sestavy navržené pro pozorování.

01.06.2018
Další jasný bolid nad Českou republikou večer 26. května 2018

Jen několik dní po jasném bolidu, který byl zaznamenán 23. května 2018 na počátku nautického soumraku nad střední Moravou, zaznamenaly kamery sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) 26. května 2018 na počátku astronomického soumraku další jasný a velmi pomalý bolid. Bolid dosáhl absolutní jasnosti -5,2m a jeho atmosférická dráha začala nad severovýchodním cípem Slezska v České republice a skončila nad Slezským vojvodstvím v jižním Polsku.

02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

Kolem planety Mars možná vzniká prstenec

01.03.2017

Dvojice vědeckých pracovníků z indické laboratoře Physical Research Laboratory studovala data, která na Zemi poslala americká sonda k výzkumu Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) a objevila možné důkazy vyvíjejícího se prstence kolem planety. V článku publikovaném v časopise Icarus Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi popsali data naměřená kosmickou sondou. Se vší pravděpodobností některá zrníčka prachu, která obklopují Mars, se mohou jednoho dne akumulovat do podoby soustavy prstenců obklopujících rudou planetu.

Astronomové již před několika lety spekulovali o možnosti, že jednoho dne (za 20 až 70 miliónů roků) se nad rovníkem planety Mars vytvoří soustava prstenců podobná útvaru kolem planety Saturn. Oběžná dráha měsíce Phobos je nestabilní, pomalu se přibližuje k povrchu rudé planety rychlostí asi 2 metry za století. Jakmile se satelit přiblíží dostatečně blízko k planetě, v důsledku působení slapových sil bude roztrhán a ze vzniklých úlomků a zrníček prachu vznikne soustava prstenců. Avšak již nyní se zdá, že tento proces započal. V tomto novém výzkumu o tom astronomové získali důkazy při studiu dat ze sondy MAVEN, které naznačují, že přinejmenším určité množství prachových částic obíhajících kolem planety pochází ze satelitů Phobos a Deimos.

Data z kosmické sondy MAVEN ukázala, že v okolí planety Mars existuje oblak prachu, avšak doposud není jasné, jak velké částice jej tvoří. Astronomové se domnívají, že většina prachu, který se dostává do atmosféry, když planeta a její měsíce jsou bombardovány asteroidy, se skládá z částic tak nepatrných, že jsou odnášeny pryč působením slunečního větru. Nová analýza, kterou uskutečnili Jayesh Pabari a P. J. Bhalodi, porovnává prach a částice horniny nalezené v horních vrstvách atmosféry Marsu s výsledky, které předpovídají modely. Ukázalo se, že většina prachových částic v oblaku může být meziplanetárního původu. Avšak bylo zde nalezeno rovněž menší množství (přibližně 0,6 %), které, jak se zdá, pravděpodobně pochází z jednoho nebo druhého měsíce.

Astronomové upozorňují, že částice unikající ze satelitů Marsu do vnějšího atmosférického oblaku ještě nejsou důkazem vznikajícího prstence, avšak naznačují, že to je možné. Poznamenávají, že nebude možné určit, jestli takováto aktivita skutečně existuje, dokud kosmická sonda MAVEN nedokončí kompletní analýzu materiálu v oblaku prachu.

Kosmická sonda MAVEN o hmotnosti 4,5 tuny se na svou cestu k Marsu vydala 17. listopadu 2013. Na eliptickou oběžnou dráhu (maximální vzdálenost od povrchu 6 200 km, minimální vzdálenost od povrchu 150 km) byla navedena 22. září 2014. MAVEN má za úkol prozkoumat složení atmosféry rudé planety a pomoci pochopit události, které před mnoha milióny roků vedly k tomu, že Mars přišel o značnou část své atmosféry. Důležité je i pochopení principů, které souvisejí s ovlivňováním atmosféry nabitými částicemi slunečního větru. Aby byla měření co nejdokonalejší, musí sonda čas od času sestoupit blíže k povrchu a provést kontaktní měření v hustějších vrstvách atmosféry.

Zdroj: https://phys.org/news/2017-02-mars-probe-possibility-proto-ring.html a http://www.sciencealert.com/scientists-suggest-martian-moons-might-be-running-rings-around-the-red-planet

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje