Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kaňka na zářící obloze

Kaňka na zářící obloze

13.02.2013

ESO 007/13 tisková zpráva

Nebeský gekon na snímku kamery WFI

Tento nový snímek, pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) v ohnisku dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje jasnou hvězdokupu NGC 6520 a jejího souseda – podivný tmavý oblak Barnard 86 (který někomu může připomínat gekona). Tato dvojice objektů se promítá na pozadí milionů zářících hvězd jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy – oblast je hvězdami tak přehuštěna, že na celém snímku snad není ani kousek tmavé oblohy.

Zachycená část souhvězdí Střelce patří na celé obloze k oblastem vůbec nejbohatším na hvězdy – jedná se o Velký hvězdný oblak ve Střelci. Obrovský počet hvězd, které osvětlují celou tuto oblast, dává vyniknout tmavým prachoplynným oblakům. Uprostřed tohoto nového snímku, který byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) v ohnisku dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m pracujícím na observatoři La Silla v Chile, je zachycen temný oblak Barnard 86.

Poprvé jej pozoroval Edward Emerson Barnard, významný americký astronom, který mimo jiné objevil řadu komet, temných mlhovin a jeden měsíc planety Jupiter. Temný objekt popsal jako ‚kaňku na zářící obloze‘ [1].  Dnešní astronomové tyto malé izolované temné mlhoviny označují jako Bokovy globule [2]. Výjimečný vizuální pozorovatel a schopný astrofotograf  Barnard byl vůbec první, kdo použil fotografii s dlouhými expozicemi ke studiu temných mlhovin.

V malém dalekohledu vypadá mlhovina Barnard 86 jako pouhý 'nedostatek hvězd‘ nebo okénko, kterým nahlížíme do vzdálenější oblasti s tmavší oblohou. Tento objekt se však ve skutečnosti nachází v popředí – je to chladný, temný a hustý oblak prachu a plynu, který odstiňuje světlo hvězd a způsobuje, že oblast je neprůhledná. Předpokládá se, že se vytvořil ze zbytků po molekulárním oblaku, který zkolaboval a dal vzniknout nedaleké hvězdokupě NGC 6520, která je na tomto snímku patrná vlevo od Barnard  86.

NGC 6520 je otevřená hvězdokupa obsahující mnoho horkých hvězd zářících modrobílým světlem, což je jasná známka jejich mládí. Otevřené hvězdokupy obvykle obsahují několik tisíc hvězd, které všechny vznikly zhruba ve stejnou dobu, a jsou tedy přibližně stejně staré. Tento typ hvězdokupy má však relativně krátký život. Za několik set milionů let se hvězdy rozptýlí a hvězdokupa zanikne. 

Neuvěřitelný počet hvězd v této oblasti oblohy znesnadňuje pozorování kupy a je tedy obtížné se o ní něco dozvědět. Astronomové odhadují, že NGC 6520 je asi 150 milionů let stará a že se společně se svým temným průvodcem nachází ve vzdálenosti asi 6 000 světelných let od nás.

Hvězdy na snímku, které vypadají, jako by se nacházely uvnitř mlhoviny Barnard 86, jsou ve skutečnosti ještě blíže k nám, než tento temný oblak. Ačkoliv konkrétně u Barnard 86 není jisté, zda se uvnitř rodí nové hvězdy, o mnohých jiných temných mlhovinách je známo, že v jejich nitru hvězdotvorba probíhá – typickými příklady jsou například slavná mlhovina Koňská hlava (eso0202), nápadný oblak Lupus 3 (eso1303) nebo jiný z Barnardových objevů – mlhovina Dýmka (eso1233). Světlo nejmladších hvězd je však blokováno hustým prachem v okolí a není je možné pozorovat jinak, než prostřednictvím dalekohledů pro infračervenou oblast spektra, případně pro ještě delší vlny.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Tato citace pochází z Barnardovy práce 'Temné oblasti na obloze jeví známky stínění světla' (Dark Regions in the Sky Suggesting an Obscuration of Light), kterou publikoval na Yerkesově observatoři 15. listopadu 1913 (dostupné online).

[2] Bokovy globule dostaly název po astronomovi Bartu Bokovi, který se jimi zabýval ve 40. letech 20. století. Jedná se o velmi chladné temné oblaky plynu a prachu, v jejichž centru se formují nové hvězdy. Tyto globule jsou bohaté na prach, který rozptyluje a absorbuje světlo, proto jsou téměř neprůhledné.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1307. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz