Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

09.02.2018
Nový experimentální program Atmosféra a vakuum

V závěru roku 2017 se nám také díky finančnímu příspěvku Nadace Tomáše Bati podařilo rozšířit sadu pomůcek pro experimentální programy. Od druhého pololetí školního roku 2017/2018 proto zařazujeme do naší nabídky pořad pro druhý stupeň základních škol a střední školy s názvem „Atmosféra a vakuum“, který na základě pokusů se sníženým tlakem demonstruje vlastnosti zemské atmosféry.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Je Vesta trpasličí planetou?

Je Vesta trpasličí planetou?

19.12.2011

Kosmická sonda NASA s názvem Dawn byla vypuštěna před čtyřmi roky (27. 9. 2007) směrem k asteroidu Vesta – a možná objevila novou planetu.

Planetka Vesta byla objevena zhruba před dvěma stovkami roků, kdy byla pozorovatelná jako nejasný rozmazaný objekt a byla považována za poněkud větší kamenné těleso. Nyní můžeme pomocí přístrojů na palubě kosmické sondy Dawn odhalit celkovou stavbu tohoto starobylého objektu.

Na jejím povrchu můžeme spatřit obrovská pohoří, údolí, vyvýšeniny, útesy, koryta, brázdy, krátery všech velikostí a roviny,“ říká Chris Russell, hlavní vědecký pracovník projektu Dawn (UCLA). „Vesta není obyčejné kamenné těleso tvaru koule. Je to neobyčejný svět s bohatou geochemickou historií. Díky kosmickému výzkumu nám pověděla svůj příběh.“

Podobně jako Země a ostatní terestrické planety, je i povrch Vesty pokryt dávnými proudy čedičové lávy a v jejím nitru se skrývá velké kovové jádro. Na snímcích ve falešných barvách je znázorněna topografie terénu zachycující široký rozsah výšek od -22 km do +19 km vzhledem k referenčnímu elipsoidu.

Ve skutečnosti je asteroid Vesta tak složitý, že Chris Russell a členové jeho týmu hovoří o asteroidu jako o „malé terestrické planetě“. Vesta má kovové jádro a její povrchové útvary naznačují, že struktura planetky je „diferencovaná“ podobně jako terestrické planety Země, Merkur, Venuše nebo Mars.

K diferenciaci dochází v případě, kdy je nitro planety v důsledku radioaktivního ohřevu roztaveno a dojde k separaci materiálu do jednotlivých vrstev podle hustoty. Lehčí materiál plave nahoře, zatímco těžké prvky, jako je například železo a nikl, klesnou do středu planety. Astronomové se domnívají, že k takovému „rozvrstvení“ došlo i u planetky Vesta.

Její příběh začíná přibližně před 4,57 miliardami roků, kdy se z prvotní sluneční mlhoviny začínají formovat planety Sluneční soustavy. Jakmile došlo k vytvoření planety Jupiter, jeho gravitační působení velmi ovlivnilo tělesa v oblasti pásu asteroidů, takže se již nemohla dále spojovat dohromady. Vesta byla v té době již prakticky hotovou planetou, když Jupiter přerušil proces jejího dalšího formování.

Ačkoliv Vesta ve svém růstu zakrněla, přece jen u ní došlo k diferenciaci materiálu podobně jako u opravdových planet.

Předpokládáme, že Sluneční soustava obdržela mimořádnou dávku radioaktivního hliníku a železa při výbuchu blízké supernovy právě v období, kdy planetka Vesta vznikala,“ vysvětluje Chris Russell. „U těchto materiálů došlo k radioaktivnímu rozpadu a k uvolňování tepla. Asteroid nashromáždil dostatečné množství hmoty a vytvořil velkou kamennou kouli; vnější vrstva působila jako izolace a zadržovala teplo uvnitř vlastního tělesa.“

Jakmile se jádro planetky roztavilo, lehčí materiál vystoupal na povrch, přičemž vytvářel sopky, lávové proudy a pohoří.

Myslíme si, že se v té době vyskytovaly na povrchu Vesty vulkány a lávové proudy, ačkoliv jsme zde zatím neobjevili žádné prastaré sopky,“ říká Chris Russell. „Stále po nich pátráme. Části povrchu planetky Vesta vypadají podobně jako oblast Havajských ostrovů po výronu bazaltické lávy na povrch.“

Vesta má hodně společného s terestrickými planetami, takže je otázkou, zda by neměla být překlasifikována z kategorie „planetka“ do kategorie „trpasličí planeta“. „To je otázka pro Mezinárodní astronomickou unii (International Astronomical Union – IAU). Avšak lze říci, že přinejmenším uvnitř Vesty vypadá vše jako v nitru opravdové planety.“

V současné době probíhá detailní výzkum asteroidu Vesta. Kosmická sonda Dawn krouží kolem planetky v průměrné vzdálenosti 210 km od povrchu. Následně bude sonda převedena na vyšší oběžnou dráhu (680 km nad povrchem), z které výzkum planetky Vesta zakončí. V červenci 2012 se vydá k dalšímu cíli – k trpasličí planetě Ceres, jejíž výzkum zahájí v únoru 2015.

Zdroj: http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2011/09dec_vestaplanet/

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje