Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Je naše planetární soustava pro vesmír typická nebo spíše výjimečná?

Je naše planetární soustava pro vesmír typická nebo spíše výjimečná?

30.07.2014

Uspořádání naší sluneční soustavy zná každý, učí se ho už děti ve škole.  Jak vypadá okolí naší planety zná díky obrázkům z  Hublleova vesmírného dalekohledu a internetu také téměř každý. Jsou však i další planetární systémy kolem vzdálených hvězd stejné či podobné té naší? Nebo jsme ve vesmíru spíše výjimka? 

Představa, že kolem hvězd obíhají planety podobně jako je tomu u našeho Slunce se datuje do počátku lidské historie. Tato představa byla také vždy doprovázena myšlenkou, že i další planetární systémy budou do velké míry podobné tomu našemu. 

První pokusy

O existenci planet u cizích hvězd spekulovali už staří Řekové. Úvahy najdeme například ve spisech Demokrita. Mnohem později se této tématice věnoval i Giordano Bruno a další. Neúspěšně se o to pokoušel také Peter van de Kamp, který se stal spíše  známým  průzkumem Bernardovy hvězdy. Velkou část svého života zasvětil nepřímému odhalení exoplanet právě u Bernardovy šipky. 

Éra objevování cizích světů 

Je to jen pár desítek let zpátky, kdy jsme získali první skutečný důkaz planety obíhající jinou hvězdu, známé jako exoplanety. V roce 1992 ohlásili radioastronomové Wolszczan a Frail objev planety obíhající pulsar (PSR 1257+12). Tento objev byl rychle potvrzen a obecně považován za první skutečný objev exoplanety. Ještě důležitější byl objev v roce 1995, kdy Michel Mayor a Didier Queloz z Ženevské univerzity ohlásili objev první exoplanety obíhající okolo běžné hvězdy hlavní posloupnosti. Tento objev byl uskutečněn v Observatoire de Haute-Provence. Tím byla zahájen  éra objevů exoplanet. Dá se tedy říci, že žijeme ve významné době, v éře objevování cizích světů. 

Dalekohled Kepler 

Většinu dosud známých exoplanet objevil dalekohled Kepler, který používá pro objevy tranzitní metodu. Tzn, že pozoruje hvězdy po dlouhou dobu a zjištuje, zda je jejich svit tlumen přecházející planetou před hvězdou. Toutou metodou již bylo objeveno více než 1700 exoplanet a u 460 hvězd je známo, že kolem nich obíhá více planet. U většiny z těchto hvězdných soustav obíhají planety kolem hvězdy hlavní posloupnosti, stejně jako je Slunce. 

Podobnosti a rozdíly 

Dostáváme se tedy zpátky k důležité otázce. Můžeme tedy říci, že je naše soustava normální? Planety v hvězdných systémech mívají zhruba kruhové oběžné dráhy, stejně jako naše sluneční soustava. Také mají celou řadu větších i menších planet, stejně jako ta naše. Většina známých systému je kolem G typu hvězd. Stejně jako naše… a dokonce jsme začali nacházet planety v obyvatelných zónách planet jejich hvězd. STEJNĚ JAKO TA NAŠE! 

Avšak ne tak rychle… Jiné hvězdné soustavy nemají rozložení jako máme my, tedy malé terestrické planety blíže ke hvězdě a velké plynné obry dál od hvězdy. Ve skutečnosti se totiž velké planety, typu Jupiter, nacházejí často blízko hvězdy. Tím je naše sluneční soustava velmi neobvyklá. 

 Počítačové simulace počátku formování planet ukazují, že velké planety mají tendenci se pohybovat dovnitř, tedy co nejblíže ke hvězdě a tvoří se v důsledky interakce s materiálem z protoplanetárního disku. Proto pozorujeme většinu objevených velkých planet v blízkosti jejich hvězdy. Velké planety v našem systému jsou neobvykle daleko od Slunce, jelikož „gravitační tanec“ mezi Jupiterem a Saturnem probíhal v ranné fázi vývoje soustavy. 

 Vzdálené světy podobné těm ze scifi

Avšak i přestože je naše Sluneční soustava spíše neobvyklá známe již nyní planetární systémy, které jsou mnohem a mnohem zajímavější. Existuje například planetární systém, kde jsou dráhy nakloněny v radikálně odlišných úhlech, stejně jako Kepler 56. Favoritem neobvyklosti, jako vystřižený z Hvězdných válek, je pak soustava, kde planeta obíhá kolem dvou hvězd, jedná se o soustavu Kepler 16 a 34.

Planetární soustava Kepler 16 a 34

 Zajímavá je také planeta, která je tak blízko své hvězdy, je její rok trvá jen 18 hodin, známá jako 55 Cancri e, je asi dvakrát větší než Země a z velké části je tvořena diamantem. 

Porovnání Země s planetou 55 Cancri e

Najdeme život?

Díky dalekohledu Kepler  můžeme porovnávat další a další planetární systémy s tím naším. Stejně tak tomu dopomáhají i další dalekohledy, jako je Gaia, která byla vypuštěna v roce 2013 a budoucí dalekohledy TESS(2017) a PLATO (2024)

A možná jednou bude objeven „svatý grál“ při objevování exoplanet, planetu s životem či planetu stejnou jako je naše Země.

Zdroj: http://phys.org/news/2014-07-solar-weird.html

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz