Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jarní díra končí a čeká nás první jarní roj - Lyridy

Jarní díra končí a čeká nás první jarní roj - Lyridy

19.04.2015

Lyridy sice nepatří k nejsilnějším meteorickým rojům, přesto ho můžeme zařadit mezi ty nejznámější. Roj můžeme každoročně pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává v noci z 22. na 23. dubna, tedy v noci ze středy na čtvrtek, a trvá pouze několik hodin. Odhad doby hlavního maxima roje je ve středu ve 24h UT.

 

Radiant (místo, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry. Během hodiny můžeme vidět až 15 meteorů. Nejlepší podmínky pro pozorování Lyrid budou letos o půlnoci, tedy ve čtvrtek 23. 4. brzo ráno. Výhodou tedy je, že v té době bude radiant roje vysoko nad obzorem. V letošním roce budou podmínky příznivé i co se týče rušení svitem Měsíce. Ten se nachází ve fázi mezi novem a první čtvrtí a zapadne poměrně brzo, kolem půlnoci, tudíž maximum bude již bez Měsíce.

Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Průměrná rychlost Lyrid byla stanovena na 46,2 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty rychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat.

 

 


Proč Lyridy zůstávají jedním z nejznámějších a nejzajímavějších rojů, když jejich aktivita není příliš silná?


Existují hned dva důvody.  První z nich je, že pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem déle než u jakéhokoliv jiného roje. Druhý důvod je pro nás pozorovatele ještě zajímavější – tento roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn. 
 

Historie roje


Na počátku meteorářské historie byla mnoho zajímavých rojů přehlíženo. Jedním z nich jsou právě také Lyridy. . 
Už v roce 1835 našel Dominique François Jean Arago dostatek důkazů o tom, že existuje meteorický roj s maximem kolem 22. dubna. O čtyři roky později provedl koordinované pozorování tohoto roje Edward C. Herrick společně s Francisem Baileym. Jejich pozorování odhalilo slabou činnost s vrcholem kolem 19. dubna. 

I přes tato pozorování a jasné důkazy o meteorické činnosti v dubnu nebylo dalších 25 let realizováno další specializované pozorování zaměřené na tento roj, teprve v roce 1864 provedl další pozorování Alexander Stewart Herschel. 
V šedesátých letech bylo objeveno, že komety a meteorické roje spolu souvisí. V roce 1866 byla např. spojena kometa Swift-Tuttle s Perseidami a nově objevená kometa Tempel-Tuttle s Leonidami. 
O rok později potvrdil Johann Gottfried Galle souvislost mezi kometou Thatcher a rojem Lyrid a úspěšně sledoval historii roje zpět do 16. března 687 př. nl.
Počty meteorů za hodinu zůstaly relativně konzistentní, kolem 5 až 10 meteorů za hodinu, i když některé roky se objevovaly nečekané meteorické spršky. Jeden z nejsilnějších byl v roce 1803. Další spršky byly také v letech 1922 a 1982. 
 

Pozorujte!

Pokud tedy chcete zahlédnout nějaký ten meteor z roje Lyrid, nezapomeňte se v noci ze středy na čtvrtek podívat na noční oblohu. Nejlepší způsob je si lehnout do spacáku či lehátka. Jak jsme již psali, meteory sice vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžete po celé obloze.

autor: Sylvie Gorková


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz