Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jak vznikl Phobos – měsíc planety Mars?

Jak vznikl Phobos – měsíc planety Mars?

04.10.2010

Phobos, měsíc planety Mars, byl možná vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo se zformoval z úlomků mnohem většího měsíce, který byl kdysi dávno rozbit. Vyplývá to z pozorování evropské kosmické sondy Mars Express.

Pokud se tyto předpoklady potvrdí, výsledek by mohl zcela změnit současnou představu, že Phobos byl původně zbloudilou planetkou, zachycenou planetou Mars. Tato dřívější teorie vznikla na základě faktu, že viditelné světlo odražené měsícem se velmi podobá spektru obyčejného typu na uhlík bohatých asteroidů. „V uplynulých 30 letech podporovaly výsledky pozorování tento scénář,“ říká Marco Giuranna (National Institute of Astrophysics, Řím, Itálie).

Avšak nyní data z přístroje Planetary Fourier Spectrometer (PFS) na palubě sondy Mars Express ukázala, že spektrum měsíce Phobos v dalekém infračerveném záření je naopak podobné silikátovým minerálům, objeveným na rudé planetě. „Jeho složení je velmi podobné Marsu,“ říká Marco Giuranna.

Všechno nasvědčuje tomu, že se Phobos vytvořil z úlomků marťanské kůry, která byla vymrštěna na oběžnou dráhu krátce po tom, co do povrchu Marsu narazilo velké těleso – v důsledku podobného procesu se s největší pravděpodobností vytvořil i náš Měsíc.

Jinou možností je, že kdysi dávno obíhal kolem Marsu velký měsíc, který se vytvořil společně s planetou ze stejného stavebního materiálu, a proto tedy měl podobné složení jako rudá planeta. Pokud tento měsíc obíhal příliš blízko Marsu, gravitační síly jej mohly roztrhat na kousky, z nichž se pak mohl zformovat současný měsíc Phobos.

Tento scénář předpokládající spojování drobných úlomků vyhovuje novým poznatkům z experimentu Radio Science Experiment, uskutečněnému evropskou sondou Mars Express. Aparatura byla použita k měření pohybu sondy během přiblížení k měsíci Phobos. Malé změny trajektorie umožnily určit intenzitu jeho gravitačního pole, což bylo využito k určení hustoty tohoto měsíce.

Phobos, jak se zdá, má průměrnou hustotu pouhých 1860 kg/m3, což je sotva polovina hustoty přítomných silikátových minerálů. Nejjednodušší vysvětlení je, že měsíc je velmi „děravý“, což je v souladu s teorií shlukování jednotlivých úlomků. Velké balvany se spojily dohromady jako první, pak následovaly jednotlivé vrstvy jemnějšího a jemnějšího materiálu.

Avšak Pascal Lee (Mars Institute, Moffett Field, Kalifornie) říká, že je ještě příliš brzy na vyloučení varianty se zachycením bývalé planetky, protože některé silikátové minerály pozorované sondou Mars Express se rovněž nacházejí na asteroidech bohatých na uhlík. „Data vypadají zajímavě, avšak stále ještě mohou být v souladu s teorií, že Phobos byl zachycen planetou Mars,“ říká Pascal Lee.

Lee dále dodává, že zachycený asteroid může rovněž vysvětlit malou hustotu měsíce Phobos, jestliže byl rozbit na několik částí při velkém impaktu a následně se ze vzniklých úlomků znovu vytvořil kompaktní objekt.

Více světla by do tohoto problému mohla vnést ruská kosmická sonda Fobos-Grunt, která má mj. za úkol odebrat vzorky materiálu z povrchu měsíce Phobos a dopravit je na Zemi. Start sondy je naplánován na konec roku 2011.

Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn19486-mars-moon-may-have-formed-like-our-own.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz