Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

18.09.2017
Hvězdárna se zapojila do oslav Dnů města Valašské Meziříčí

Ve dnech 15. a 16. září 2017 se naše hvězdárna připojila k oslavám Dnů města Valašské Meziříčí. Tuto akci finančně podpořilo Město Valašské Meziříčí v rámci podpory malého rozsahu.  

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jak určit složení exokomet v okolních planetárních soustavách?

Jak určit složení exokomet v okolních planetárních soustavách?

04.06.2017

Astronomové vůbec poprvé objevili způsob, jak zjistit chemické složení exokomet kroužících ve velkém počtu v blízkých planetárních soustavách, a to využitím srovnání nového modelu produkce plynů na základě nedávných nových dat z pozorování pomocí observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

Kosmické mise – jako například evropská sonda Rosetta, která nedávno zkoumala kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko – mohou pomoci vyřešit dávnou otázku, jak se život dostal na Zemi, a to na základě kvantifikace chemického složení komet ve Sluneční soustavě. Komety jsou v tomto směru nejdůležitější, protože jsou tvořeny stejným materiálem, z kterého vznikly planety; avšak protože jsou příliš malé pro vznik geologických procesů a strávily většinu svého života ve velmi studených oblastech vesmíru, zůstaly nedotčenými vzorky, na kterých můžeme studovat podmínky v období před vznikem planet. A tak jejich složení umožňuje přímo vystopovat stavební bloky planet – a protože ledové asteroidy a komety jsou podle názoru astronomů schopny dopravit na Zemi zásoby vody, jejich vlastnosti rovněž souvisejí s tím, zda budou planety obyvatelné.

Existují samozřejmě i další planetární soustavy za hranicemi té naší, a tak můžeme rozšířit představu využití komet k porovnání vlastností mladé Sluneční soustavy vůči dalším soustavám. To vede k bezprostřední možnosti určení fyzikálních vlastností těchto soustav včetně možnosti obyvatelnosti exoplanet, to vše na základě měření složení exokomet (tj. komet nacházejících se v jiných planetárních soustavách).

Nedávno Quentin Kral, Luca Matra, Mark Wyatt a Grant Kennedy, členové týmu astronomů z Institute of Astronomy (Cambridge), předpověděli množství plynu uvolňovaného z takovýchto exokomet, které obklopují blízkou planetární soustavu. S nástupem radioteleskopu ALMA do provozu je možné shromáždit nová pozorování exokometárních plynů v těchto soustavách a porovnat je s předpověděnými údaji. To umožňuje astronomům odhadnout složení exokomet – a následně materiálu, z kterého vznikly exoplanety ve velkém počtu planetárních soustav.

Složitost metod vědeckého zkoumání se ukazuje i při výzkumu exokomet. Zobrazování jednotlivých vzdálených komet je velmi obtížné i v naší Sluneční soustavě, protože jsou velmi studené a tmavé, avšak je zcela vyloučeno u jiných planetárních soustav. Místo toho jedním z možných řešení je pozorování signálů z celého souboru komet. Ve Sluneční soustavě se komety uvnitř Kuiperova pásu (což je prstenec ledových těles za drahou planety Neptun) nepřetržitě srážejí, přitom dochází k vytváření velkého množství prachu a plynů, které unikají z rozdrcených hornin a ledových těles. Ke stejnému procesu dochází i v okolí jiných hvězd, které jsou podobné Slunci a pozůstatky prachu z těchto kolizí jsou pozorovány již více než 30 let jako prachové disky. Až donedávna však plynná složka – která je rozhodující pro určení množství ledu v kometách – byla příliš slabá na to, abychom ji mohli pozorovat. Tento problém byl nyní vyřešen využitím schopnosti interferometru ALMA k detekci plynů v extrasolárních obdobách Kuiperova pásu.

Vyvinutý model umožnil astronomům předpovědět množství plynu v okolí jakéhokoliv planetárního systému, který obsahuje vlastní verzi Kuiperova pásu. Porovnání pozorovaných vlastností každého prachového disku umožní astronomům kvantifikovat míru produkce plynu v těchto oblastech. Na základě porovnání uskutečněných pozorování a předpovědi rovněž přináší možnost odvození složení komet v jednotlivých soustavách. Díky zařízení ALMA astronomové očekávají, že množství případů pozorování plynů, které se uvolňují v exokometárních discích, se bude značně zvyšovat v průběhu příštích roků. Z tohoto důvodu nyní mají v úmyslu rozšířit tento experiment na řadu dalších planetárních soustav, aby určili jejich poměr horniny a ledu v kometách a tyto údaje porovnali s poznatky z naší Sluneční soustavy.

Potom konečně mohou učinit první krok k pochopení toho, jak se složení exokomet mění s rozmanitostí planetárních soustav objevených v naší Galaxii (k 4. 6. 2017 je známo 3 610 exoplanet v 2 704 planetárních soustavách). To má potenciál vytvářet první významné vymezení stavebních bloků planetárních soustav za hranicemi Sluneční soustavy.

Na připojené ilustraci je znázorněn extrasolární systém obsahující 5 planet a disk exokomet (podobný Kuiperovu pásu ve Sluneční soustavě). Plynný oxid uhelnatý (CO) je uvolňován z exokomet v oblasti disku. V důsledku dopadajícího silného ultrafialového záření je oxid uhelnatý rozbíjen na atomy uhlíku a kyslíku, které se následně rozšíří do všech směrů od mateřské hvězdy. Plynný disk kolem hvězdy může být pozorován pomocí radioteleskopu ALMA a při použití počítačových modelů mohou vědci určit složení exokomet uvolňujících tyto plyny (a porovnat výsledky se složením komet ve Sluneční soustavě).

Zdroj: http://www.ast.cam.ac.uk/content/using.novel.gas.observations.probe.exocomet.composition

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz